Zelená střecha aneb aby dům mohl dýchat. V místech, kde
domy nemají zahradu, se stává oblíbeným trendem zelená střecha plná vegetace.
Jak ji vytvořit, pokud se pro ni rozhodnete?
Počítejte s ní už v projektu
Především ve městech je častým problémem nedostatek zeleně. Jestliže postrádáte přírodní kout pro odpočinek, potom může být řešením právě zeleň umístěná na střeše. Má vytvoření takové zelené oázy nějaká úskalí? Nejlepší je, když se zelenou střechou počítáte už v projektové fázi. Dodatečné budování je pochopitelně složitější. Proč? Především proto, že je nutné brát v úvahu její hmotnost. Ta může být o něco vyšší než střešní krytina. Ve hře je také podoba zelené střechy. Na té totiž závisí právě zmiňovaná hmotnost. Spokojíte-li se s pouhým trávníkem, postačí mnohem menší vrstva zeminy než v případě, že zatoužíte po tom, aby vaši střechu zdobily keře či stromky.
Nepodceňte sklon střechy
Dalším faktorem, na který je třeba brát ohled, je sklon střechy. Ačkoliv teorie říká, že zelená střecha může být tam, kde úhel sklonu nepřekročí 45 °, realita je trochu jiná. Při větším sklonu může během dešťů putovat půda dolů. Proto je vhodnější mnohem menší sklon. Rovná střecha také není ideál, protože tam naopak může voda stát. Nejlepší je střecha s malým sklonem, který zajistí optimální odtok vody. Obecně jde o hodnoty 2-5 °. Nesmíte také zapomenout na to, že střecha musí být dokonale izolovaná. Z výše uvedených důvodů je jasné, že lepší, když s variantou zelené střechy počítáte v projektu.
Dvě varianty pláště
Existují dvouplášťová a jednoplášťová zelená střecha. Liší se tím, že u dvouplášťové se vytvoří mezera mezi izolací a samotnou střechou. U jednoplášťové tato mezera chybí a větrání je řešeno parozábranou umístěnou pod izolací. Mezera u dvouplášťové střechy snižuje ochlazující efekt v parných letních dnech a v těch chladných zimních zase tlumí účinek tepelné izolace. Proto je lepší jeden plášť.
Různé typy zeleně
Zeleň můžete použít různou. Ze suchomilných rostlin jako jsou sukulenty, mechy nebo určité druhy byliny se dají vytvořit extenzivní střechy, kterým stačí chudší půda. Opakem jsou intenzivní střechy s pestrou škálou rostlin i stromů. Kompromisem mezi oběma je polointenzívní varianta. Konečně můžete také všechno na samotné přírodě – jde o zeleň, která se uchytí v podobě náletů.
Pozitivní a negativní efekty
Zelené střechy zlepšují ovzduší ve městech, jde o ekologický prvek. Účinné regulují teplotu, což se projevuje hlavně v horkých letech, které nyní bývají častým jevem. Když se poslední patro přehřívá, je zelená střecha velkým pomocníkem. Zároveň napomáhá tepelné izolaci, což se pozitivně projeví na snížení nákladů na topení v zimě. Má dlouhou životnost, pokud při zakládání dodržíte správný postup a budete ji udržovat. Má estetickou funkci, zadrží dešťovou vodu a do určité míry pomáhá tlumit hluk. Musíte ale počítat s tím, že zelená střecha zvyšuje zatížení budovy. Její konstrukce tomu musí být přizpůsobena. Je nutné zeleň udržovat. Hmotnost půdy přináší nároky na statiku, a ještě třeba počítat s tím, že nasákne vodou. Přesto je zelená střecha dobrým řešením ke zlepšení životního prostředí.
Zdroje: Green Roofs, Forbes, Architectural Digest, How Stuff Works
Zdroje foto: Freepik.com