Moderní okna skvěle těsní, jenže proměňují byt v akvárium. Čtyřčlenná rodina totiž denně vyprodukuje až čtrnáct litrů vody, která nemá kam uniknout. Důsledkem je vlhkost a plíseň na stěnách.
Zimní měsíce přinášejí touhu po teple domova. Zachumláme se do dek, pustíme topení naplno a instinktivně se snažíme udržet každý drahocenný stupeň Celsia uvnitř. Jenže právě tady, v dobré víře, často pácháme tu největší chybu. Naše snaha o úsporu se paradoxně obrací proti nám.
Tichý nepřítel jménem vlhkost
Problém mají především nová plastová okna a dřevěná eurookna. Díky své vysoké těsnosti sice šetří naši energii i peníze, ale zároveň vytvářejí téměř hermeticky uzavřený prostor. A v tomto prostoru žijeme my.
Lidé totiž svým běžným fungováním vytvářejí obrovské množství vlhkosti. Nejde jen o zjevné činnosti, jako je vaření bez digestoře nebo horká sprcha v koupelně. Vlhkost produkují i pokojové květiny, akvárium s rybičkami, a dokonce i my sami. Jak uvádí portál Rady kutilům, pouhým dýcháním a pocením se z nás mohou odpařit až tři litry vody denně.
Kolik vody vyprodukujete?
Když sečteme veškeré aktivity, čísla začnou být alarmující. Běžná čtyřčlenná rodina dokáže během jediného dne „vypustit“ do interiéru přibližně 14 litrů vody v podobě páry. Ta se následně vsakuje do všeho, co jí přijde do cesty: do záclon, závěsů, koberců, dřevěných prvků, ba i do samotných stěn.
Doporučená vlhkost v obytné místnosti by přitom neměla přesáhnout 50 procent při teplotě kolem 20–21 °C. Pokud tyto hodnoty překročíte, je vznik kondenzátu téměř jistý. A kde se vlhkost srazí nejdříve? Na nejchladnějších místech, což jsou zpravidla právě ona skvěle těsnící okna.
Větračka jako cesta do pekla
Mnozí možná vzpomenou, že stará, netěsnící okna tento problém neměla. To je pravda. Ta totiž větrala sama od sebe, neustále. Po jejich výměně za moderní varianty tato samovolná cirkulace přestane a nahromaděná vlhkost se začne srážet. Malé orosení do 5 cm od lišty je sice přijatelné, ale cokoliv víc signalizuje potíže.
To však není důvod nová okna zatracovat. Jen je třeba změnit návyky. A ten nejhorší návyk? Větrání pomocí mikroventilace nebo sklopené „větračky“ v zimních měsících. Tento způsob je naprosto neekonomický. Teplo uniká nepřetržitě, zatímco výměna vzduchu je minimální. Větračka je skvělá v létě, ale v zimě vám přináší jen vysoké účty za energie.
Jak tedy na to?
Řešením je krátké, ale intenzivní větrání. Aby se z přednosti izolace nových oken nestal problém, je třeba dodržovat několik zásad:
- Každé ráno vyvětrejte všechny místnosti dokořán po dobu přibližně 5 minut.
- Během dne větrejte nárazově podle potřeby – zejména po vaření, sprchování nebo sušení prádla.
- V zimním období vždy větrejte otevřením celého okna, nikoliv jen sklopením.
- Než otevřete okno, nezapomeňte vždy vypnout topení.
U novostaveb je situace ještě specifičtější. Vlhkost ze stavebních prací, jako je omítání a betonování, může v domě přetrvávat rok i déle. Pročež je zde nutné větrat o to důsledněji.
Stačí si osvojit tento jednoduchý režim a předejdete nejen vzniku plísní, ale zajistíte si i zdravější prostředí pro život, aniž byste přišli o drahocenné teplo.
Zdroj foto: Pixabay