Cinkání kapky o nerezový dřez uprostřed noci dokáže dovádět k šílenství i ty nejklidnější povahy, nemluvě o účtu za vodné, který tiše roste s každým promarněným litrem, avšak než začnete shánět číslo na instalatéra, zadržte, protože tuhle opravu zvládnete s jedním šroubovákem.
Viníkem je malý kousek plastu a keramiky
Doby, kdy se v kohoutcích měnila gumová těsnění za pár haléřů, jsou pryč. Dnešní pákové baterie řídí takzvaná kartuše. Je to válec uvnitř baterie, ve kterém se posouvají dvě keramické destičky. Ty regulují průtok teplé a studené vody. Keramika je extrémně tvrdá a odolná, ale stačí zrnko písku z potrubí nebo úlomek vodního kamene, který se dostane mezi destičky, a těsnost je tatam.
Kartuše se neopravuje, kartuše se mění. Stojí obvykle pár stovek, což je zlomek ceny nové baterie. Než vyrazíte do obchodu, baterii rozeberte a starou kartuši vezměte s sebou. Existují totiž desítky typů s různými průměry a „nožičkami“, takže nákup naslepo je sázka do loterie.
Nebojte se použít sílu, ale s citem
První krok je jasný, tedy zavřít vodu. Rohové ventily pod umyvadlem bývají často zatuhlé, tak s nimi zacházejte opatrně, ať je neutrhnete. Nyní k samotné baterii. Na páce najdete malou záslepku, často označenou modrou a červenou tečkou. Vyloupněte ji nožíkem. Pod ní se skrývá červík, který povolíte imbusovým klíčem. Páka půjde dolů.
Teď uvidíte krycí kroužek a pod ním velkou mosaznou matici, která drží kartuši na místě. Tohle je kritický moment. Matice bývá „zarostlá“ vodním kamenem. Použijte sikovky nebo francouzský klíč, ale pozor, ať baterii nepoškrábete nebo neotočíte celým tělesem na umyvadle. Jakmile matici povolíte, starou kartuši jednoduše vytáhnete.
Důkladně vyčistěte vnitřek baterie. Pokud na dně zůstane nečistota, nová kartuše nebude sedět a poteče to znovu. Vložte nový díl (musí zapadnout do drážek), utáhněte matici (pevně, ale ne na krev, ať keramika nepraskne), nasaďte páku a pusťte vodu. To ticho, které následuje, je k nezaplacení.
Zdroj: Family Handyman
Zdroj foto: Pixabay
