Naplníte hrnec studenou vodou a okamžitě do něj nasypete štědrou dávku soli s pocitem, že tímto krokem urychlíte dosažení bodu varu. Fyzikální zákony však neúprosně dokazují, že děláte přesný opak a navíc si nenávratně ničíte své nerezové nádobí.
- Princip ebulioskopického zvýšení bodu varu roztoku soli
- Vliv koncentrace rozpuštěných látek na energii potřebnou k varu
- Chemická koroze nerezové oceli zvaná důlková koroze neboli pitting
- Závěry fyzikálních experimentů z organizace American Chemical Society
- Ideální okamžik pro solení vody z hlediska chuti i životnosti nádobí
Fyzika varu a energetická daň
Mezi lidmi koluje velmi rozšířený mýtus že slaná voda vře rychleji než voda čistá. Odborníci z organizace American Chemical Society však toto tvrzení uvádějí na pravou míru pomocí čisté termodynamiky. Rozpuštěná sůl ve vodě vyvolává jev zvaný ebulioskopické zvýšení bodu varu. To v praxi znamená že slaná voda potřebuje k dosažení varu vyšší teplotu než klasických sto stupňů Celsia.
Třebaže se v běžných domácích podmínkách jedná o rozdíl pouhých desetin stupně, čistě fyzikálně tím dobu čekání na bublinky prodlužujete. Voda totiž musí absorbovat více tepelné energie aby překonala vyšší atmosférický tlak par nad slaným roztokem.
Agresivní útok na dno vašeho hrnce
Mnohem závažnějším problémem než ztráta několika vteřin času je však poškození samotného nádobí. Když nasypete sůl do studené vody, krystaly klesnou na dno a zůstanou tam ležet v nerozpuštěném stavu velmi dlouhou dobu. Sůl je ve vysoké koncentraci extrémně korozivní látka. I na vysoce kvalitní nerezové oceli dokáže vyvolat takzvanou důlkovou korozi. Na dně hrnce se pak objeví drobné černé tečky nebo bílé mapy, které už nikdy neodstraníte. Tyto mikroskopické krátery pak slouží jako ideální místo pro připékání jídla a další šíření koroze.
Profesionální kuchaři i metalurgové se shodují na jediném správném postupu. Sůl do hrnce nasypte až v okamžiku kdy voda již prudce vře. Pohyb vroucí vody a vysoká teplota zajistí že se krystaly soli rozpustí téměř okamžitě dříve než stihnou dosednout na dno a zahájit svůj destruktivní proces. Těstoviny se navíc musí vařit v dostatečně osoleném prostředí aby získaly správnou chuť přímo do své struktury, ale vaše nádobí si zaslouží ochranu před agresivní chemií studeného solného roztoku.
Zdroj textu: American Chemical Society
Zdroj foto: Pixabay