Vhodit starou pálenou cihlu do splachovací nádržky za účelem snížení objemu spotřebované vody zní jako geniální plán. Fyzikální realita keramického materiálu ponořeného do neustále proudící kapaliny ovšem vaši snahu velmi brzy promění v instalatérskou katastrofu obřích rozměrů.
Hlavní rizika použití cihly v záchodové nádržce
- Poškození těsnění: Rozpadající se pálená hlína nenávratně poškodí jemné těsnění ventilů.
- Ucpání mechanismu: Zbytky materiálu ucpou trysky navržené pro přesný průtok kapaliny.
- Slabé splachování: Moderní toalety potřebují specifický objem vody pro správný odvod odpadu.
- Vyšší spotřeba: Snížený tlak vede k nutnosti opakovaného a neefektivního splachování.
- Existuje alternativa: Plastové lahve s vodou nabízejí mnohem bezpečnější způsob,
Rozklad ukrytý pod hladinou
Pálená hlína představuje materiál stvořený výhradně pro pobyt na čerstvém vzduchu či pod suchou omítkou. Jakmile tento porézní těžký kvádr trvale ponoříte do vodní lázně, zahájíte proces jeho nevyhnutelného strukturálního rozpadu. Voda postupně narušuje pevné vazby a uvolňuje z nich jemný pískový prach smíchaný s nesmírně ostrými střípky. Tyto mikroskopické abrazivní částice následně putují celým složitým mechanismem vaší toalety a usazují se v těch nejcitlivějších místech. Odborný web Plumbing Monthly před tímto zakořeněným zvykem velice důrazně varuje ve všech svých instalatérských manuálech.
Zkáza drahých gumových těsnění
Útroby nádržky ukrývají choulostivá pryžová těsnění a precizně kalibrované propouštěcí ventily. Jemný prach z cihly funguje jako nemilosrdná a vysoce účinná brusná pasta. Pokaždé když zmáčknete tlačítko, drsný kal projde přes těsnící klapku a nepatrně ji poškrábe. Guma tak velmi rychle ztratí svou dokonalou hladkost a začne propouštět drahocennou tekutinu. Záchod potichu protéká dnem i nocí, pročež se vaše chvályhodná snaha o úsporu mění v obrovské vyhazování peněz komínem. Přečtěte si také – modré tablety do nádržky WC? Proč tento „čistič“ ve skutečnosti ničí váš splachovač.
Narušená dynamika vodního víru
Konstruktéři sanitární keramiky tráví měsíce náročnými výpočty ideální dynamiky vodního víru uvnitř mísy. Každá toaleta vyžaduje ke spolehlivému odvodu nečistot přesně stanovený hydrodynamický ráz. Umělé snížení objemu kapaliny uvnitř rezervoáru tento pečlivě navržený ekosystém zcela nabourá. Proud rázem ztratí potřebnou sílu pro vytvoření správného podtlaku v sifonu.
- Starší záchody běžně spotřebují kolem deseti litrů na jeden kompletní cyklus.
- Snížení tohoto objemu o pouhý litr může kriticky omezit kinetickou energii proudu.
- Opakované použití tlačítka ve finále zkonzumuje mnohem více tekutiny než původní stav.
Jak ušetřit vodu na WC bezpečně?
Pokud váš přístroj nedisponuje moderním dvoutlačítkovým systémem pro dělené splachování, můžete dovnitř vložit obyčejnou plastovou lahev naplněnou čistou vodou a zatíženou několika vyvařenými oblázky. Plast ve vodě nijak nedegraduje a jemný mechanismus klapek nijak neohrozí. Zcela ideálním řešením se samozřejmě jeví celková modernizace a instalace nového úsporného splachovače, který celou distribuci tekutiny řídí s chirurgickou přesností. Opravdu se vyplatí riskovat zničení celého drahého zařízení kvůli kusu staré zvětralé stavby?
Zdroj textu:Magazín Plumbing Monthly
Zdroj foto: Pixabay