Vzrostlý smrk u plotu vám bere slunce z celé terasy a soused krčí rameny. Nárok na sluneční svit jako takový v zákoně nenajdete, ale stínění je podle občanského zákoníku imise a bránit se proti němu jde. Rozhoduje ale míra, místní poměry a hlavně to, kdy byl strom vysazen.
- Stínění je výslovně jmenovaná imise, takže se proti němu lze bránit.
- Rozhoduje míra přiměřená místním poměrům a podstatné omezení užívání pozemku.
- U stromů vysazených po 1. lednu 2014 lze žádat i jejich odstranění.
- U starších stromů odstranění nežádejte, ale můžete požadovat zkrácení a prořez.
- Přesahující větve smíte odstranit sami, ale jen šetrně a ve vhodnou dobu.
Stínění je imise, ale nárok na slunce to není
Občanský zákoník v § 1013 zakazuje, aby vlastník nechal na sousedův pozemek vnikat odpad, vodu, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk a další podobné účinky v míře nepřiměřené místním poměrům, pokud podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Stín je tam tedy uvedený výslovně, což je dobrá zpráva.
Špatná zpráva je, že z toho neplyne žádné právo na slunce. Rozhodující nejsou vaše pocity, ale dvě podmínky současně, tedy nepřiměřená míra vzhledem k místním poměrům a podstatné omezení užívání pozemku. Když strom stíní kus zahrady dvě hodiny denně, soud vám nepomůže. Když vzrostlá skupina stromů zastíní většinu pozemku po většinu dne, situace je jiná.
Nejvyšší soud v jednom případě popsal, že samotný postupující stín během dne nestačí, pokud soudy neshledaly, že by stínění bylo nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezovalo obvyklé užívání pozemku. Zároveň platí, že se lze bránit jen proti imisím, které už nastaly, ne proti těm, které teprve hrozí.
Klíčové datum: 1. leden 2014
Tohle je nejdůležitější a nejméně známá část celého tématu. Existují dvě různé cesty a rozhoduje mezi nimi datum výsadby.
§ 1017 říká, že soused může za určitých podmínek požadovat odstranění stromů v těsné blízkosti hranice. Nejvyšší soud ale dovodil, že tohle ustanovení lze použít jen na stromy vysazené po 1. lednu 2014, kdy nový občanský zákoník nabyl účinnosti. Zákon nepůsobí zpětně, takže se odstranění dřívějších výsadeb domáhat nelze. To v praxi znamená, že u letitého smrku, který tam stojí čtyřicet let, je cesta přes § 1017 uzavřená.
§ 1013 naopak míří na aktuální účinky, takže se dá použít i u stromů starších. Klíčová výhoda je, že podle něj nežádáte odstranění, ale zdržení se obtěžování, a soud může uložit i mírnější řešení, tedy typicky zkrácení stromu nebo prořez koruny.
A ještě jedna nuance k § 1017. Pouhá blízkost hranice na odstranění nestačí. Žaloba bude zamítnuta, když žalobce nemá pro odstranění rozumný důvod, a za rozumný důvod se považují až vážnější důsledky, tedy imise relevantní i podle § 1013. Rovněž platí výjimka pro stromy tvořící rozhradu, tedy živý plot mezi pozemky.
| Situace | Podle čeho | Čeho se domáhat |
| Strom vysazený po 1. 1. 2014 blízko hranice | § 1017 | Odstranění, je-li rozumný důvod |
| Strom vysazený před 1. 1. 2014 | § 1013 | Zdržení se stínění, tedy prořez či zkrácení |
| Přesahující větve a kořeny | § 1016 | Odstranit sám po výzvě sousedovi |
| Padající listí a jehličí | § 1013 | Zpravidla nutno snášet, pokud není extrémní |
| Strom tvořící živý plot mezi pozemky | Výjimka z § 1017 | Odstranění nelze žádat |
| Strom ohrožující stavbu kořeny | § 1013 a náhrada škody | Zdržení se a případná náhrada |
Co se stínem sousedova stromu dělat
Postupujte od nejlevnějšího:
- Zjistěte, kdy byl strom vysazen. Rozhoduje to o tom, jestli můžete žádat odstranění, nebo jen omezení stínění. Pomůžou letecké snímky, katastr, staré fotografie a svědci.
- Ověřte, jestli strom není chráněný. Kácení vzrostlých dřevin podléhá povolení a některé stromy jsou památné, takže ani soused si s ním nemůže dělat, co chce.
- Zkuste domluvu a nabídněte kompromis. Zdravotní prořez nebo snížení koruny bývá pro majitele stromu přijatelnější než kácení a často stačí. Nabídněte, že prořez zaplatíte.
- Vyzvěte souseda písemně. Doporučený dopis s popisem, jak vás stínění omezuje, je základ pro cokoli dalšího.
- Zdokumentujte stínění. Fotografie v různých ročních obdobích a denních dobách, ideálně s časem. Bez toho míru neprokážete, protože stín se během roku výrazně mění.
- Až nakonec žaloba. U § 1013 soud uloží, aby se soused obtěžování zdržel, ale konkrétní opatření mu nepředepíše, což je potřeba zohlednit už při formulaci žaloby. Vyplatí se advokát.
Přesahující větve a kořeny
Tady máte volnější ruku. Podle § 1016 platí, že když soused v přiměřené době po vaší výzvě větve a kořeny přesahující na váš pozemek neodstraní, můžete to udělat sami. Musí to ale být šetrně a ve vhodné roční době, tedy ne v době vegetačního klidu u dřevin, kterým to škodí, a ne způsobem, který strom poškodí nebo zahubí.
Zásadní omezení zní, že smíte řezat jen to, co přesahuje na váš pozemek, a jen ze své strany. Nesmíte vstoupit na sousedův pozemek ani zasahovat do kmene a koruny nad jeho zahradou. Prořez veďte správně za větevním kroužkem, protože špatně vedený řez strom poškodí a v krajním případě z toho vznikne odpovědnost za škodu. U větších dřevin je rozumnější zavolat arboristu než se pouštět do práce ve výšce.
Plody a listí jsou samostatná kapitola. Padající listí a jehličí se zpravidla považuje za běžnou součást života v zástavbě se stromy a snášet se musí, pokud nejde o skutečně extrémní situaci. Když se rozhodujete, co si na zahradu vysadit vy sami, hraje odstup od hranice roli od začátku, což platí i u bobkovišně a dalších živých plotů, a stejně tak u odstupů, které se hlídají u bazénu vůči hranici pozemku.
Co se stínem na zahradě jde udělat i bez sporu
Někdy je rychlejší zahradu přizpůsobit než vést spor, který trvá roky:
- Přesuňte posezení a záhony do míst, kde slunce vydrží nejdéle. Stín se přes den posouvá a přes rok mění, takže si nejdřív týden zapisujte, kde a kdy je světlo.
- Vysaďte do stínu rostliny, kterým vyhovuje. Hosty, kapradiny, brunnery, tiarelly a jahodníky v polostínu prospívají a trávník tam stejně nikdy nebude.
- Trávník ve stínu nahraďte mulčovaným záhonem, štěrkem nebo štěrkovým trávníkem, protože zastíněná tráva chřadne a zaplevelí se mechem.
- Zvyšte odraz světla světlou dlažbou, světlou zdí nebo zrcadlem na plotě.
- Přizpůsobte zálivku. Stromy berou vodu i vláhu z okolí, takže rostliny ve stínu vzrostlého stromu potřebují zalévat víc, než by člověk čekal.
Bezpečnostní varování: Přesahující větve nikdy neřežte ze žebříku opřeného o strom a nikdy s motorovou pilou nad hlavou. Práce ve výšce a s motorovou pilou patří k nejčastějším příčinám těžkých úrazů, takže na cokoli výš než na dosah teleskopické pilky ze země přizvěte arboristu. Nikdy neřežte větve v blízkosti elektrického vedení, tam volejte výhradně distributora nebo odbornou firmu, protože i mokrá větev vede proud. Pozor také na to, že svévolné pokácení nebo poškození sousedova stromu může být přestupkem i důvodem k náhradě škody, a u vzrostlých dřevin je navíc potřeba povolení ke kácení. Než tedy sáhnete po pile, ověřte si, co smíte, a raději situaci nejdřív zdokumentujte.
FAQ
Mám právo na slunce na vlastní zahradě?
Nárok na sluneční svit zákon nezná. Stínění je ale imise podle § 1013, takže se proti němu lze bránit, pokud přesahuje míru přiměřenou místním poměrům a podstatně vás omezuje v užívání pozemku.
Můžu žádat, aby soused strom pokácel?
Odstranění lze žádat podle § 1017 jen u stromů vysazených po 1. lednu 2014 a jen tehdy, máte-li pro to rozumný důvod. U starších stromů se podle § 1013 domáhejte zdržení se stínění, tedy typicky prořezu nebo zkrácení.
Můžu si uříznout větve, které přesahují na můj pozemek?
Ano, ale až poté, co soused na vaši výzvu v přiměřené době sám nezasáhl. Řežte šetrně, ve vhodnou roční dobu a jen tu část, která přesahuje na váš pozemek.
Musím snášet listí ze sousedova stromu?
Zpravidla ano. Opad listí a jehličí se považuje za běžný jev a jako důvod k odstranění stromu sám o sobě neobstojí, pokud nejde o skutečně extrémní situaci.
Jak stínění prokázat?
Fotografiemi z různých denních dob a ročních období s viditelným datem, případně znaleckým posouzením. Důkazní břemeno je na vás a stín se během roku výrazně mění.
Zdroj: RHS, GOV.UK, Planning Portal
Zdroj foto: Pixabay