Alelopatie: Které rostliny se nemají
rády? Některé rostliny vzájemně nemohou být pohromadě. Vzájemně si brání v růstu.
Proto některé rostliny je vhodné sázet či sít vedle sebe, jiné naopak ne.
Bez pozorného plánování to nepůjde
Pokud jde o vhodné sousedství rostlin, potom hraje roli spousta faktorů. Například je ve hře konkurence o potřebné zdroje ve formě vody a živin v půdě. Některé rostliny si žádají více vody, jiné naopak méně, proto by neměly být vedle sebe. Jde zároveň také o škůdce. Dále hraje roli i skutečnost, že některé rostliny vábí hmyz, který může být pro jiné naopak škodlivý. Vyšší rostliny mohou rovněž stínit těm nižším. Proto je nutné nižší rostliny umístit třeba na kraj záhonu. Zkrátka musíte zohlednit více okolností, proto je nutné setí a sázení rostlin pečlivě plánovat.
Boj o přežití
Když rostlina brání růstu jiné rostliny, hovoříme o alelopatii. K brždění růstu jiné rostliny dochází prostřednictvím vylučování alelochemikálií. Tyto jevy jsou logické. Rostliny tímto způsobem bojují o přežití. Alelopatické vlastnosti projevují listy, květy, kořeny, kůra, půda kolem rostlin. Takové vlastnosti vykazují plodiny jako chřest, fazole, řepa, brokolice, zelí, okurky, hrách, rajčata.
Konkurenční rostliny
Na vzájemnou souhru nebo naopak nesoulad vzájemného působení rostlin byste si měli dávat velký pozor i pokud jde o střídání plodin na záhonech. Například po brokolici by neměly přijít na řadu jiné brukvovité rostliny jako je zelí či květák. Brokolice totiž v půdě zanechá látky, které tyto rostliny nesnášejí. Cibule a česnek se zase nemají rády s hrachem a fazolemi. Rajčata by neměla růst vedle brambor. Které další rostliny se nemají vzájemně rády? Chřest a cibule, máta a chřest, kopr a mrkev, kopr a ředkvičky, kopr a dýně. Zelí není dobré sázet u jahod. Když chcete sít či sázet nějakou rostlinu, vždy je dobré si předem ověřit, s jakými druhy se má ráda a s jakými naopak nikoliv.
Zdroje: Heart Beat Farms
Zdroj foto: Freepik.com