Jak omítnout zeď – pracovní postup první
vrstvy. Na první nahazování potřebujete řidší směs stékající po lžíci. Zeď
musíte nejprve pošpricovat, tedy pokropit, ale kropení nesmí vytvořit mokrou
vrstvu.
Omítka musí být akorát
Okrajem zednické lžíce nabírejte omítku z naběračky, tedy fanky. Naberte si jí dostatek, abyste nebyli nuceni přerušit přísun a přidávat další. Při správném promíchání by se omítka neměla na lžíci lepit. Pokud ale chcete, můžete lžíci lehce mírně namočit. Uvolněte zápěstí a zlehka nahazujte na zeď. Omítka by se měla rozprostřít a na zdi ulpívat. Pokud stéká, je moc řídká, když se příliš tuhá, vytvoří na zdi tuhé koláče.
V interiéru nahazujte nejdříve strop
Začínejte s nahazováním ve spodním rohu stěny. Když omítáte interiér, začněte stropem, u omítky pro strop je nutné do směsi přidat trochu víc cementu, nebo sádru, aby dobře ulpívala.
Potřebujete omítníky
Aby vrstva byla rovná, potřebujete omítníky (obvykle dřevěný profil, lať asi 12 x 30 cm a dlouhý 2-3 metry, mohou mít kruhový, obdélníkový nebo čtvercový průřez). Omítníky se vyrovnávají vodorovně vodováhou a svisle olovnicí, aby omítka byla rovná i na starší třeba trochu křivé zdi. Omítka se stahuje podle nich. Omítkové terče o průměru cca 30 cm by měly být od sebe asi 120 cm, vytvoří na zdi jakýsi rastr. Do nich se vloží omítníky. Omítníky slouží pro strhávají nadbytečné malty srovnávací latí. Latí po terčích pohybujte zdola směrem nahoru a pak do stran. U první vrstvy omítky se zaměřte na tloušťku zhruba 1 cm.
První vrstvu omítky vyhlaďte
Poté následuje zatažení omítky – vyhlazení kovovým či dřevěným hladítkem. Přejeďte jím po zdi všemi směry. Držte hladítko pod mírným úhlem. Pokud jej přidržíte v jedné rovině, může to odtrhávat omítku ze zdi. Vyvíjejte stejnoměrný tlak a zaměřte se na místa, kde je omítka silnější nebo kde se vytvořil šev. V případě potřeb opětovně lehce navlhčete omítku. Díky tomu se s ní bude lépe pracovat. Mokrý štětec se může hodit pro retušování složitých hran a rohů.
Pozvěte si zkušeného zedníka
Pokud s omítáním úplně začínáte, je dobré si pozvat zkušeného zedníka, který vám postup ukáže a poradí s případnými chybami. I tak vám ale první výsledek může připadat katastrofický – to vás ale nesmí odradit.
Zdroje: Wikihow, All about construction, B&Q, This Old House
Zdroje foto: Freepik.com