Po ruce máte jediný vrták, ten od hmoždinek, tak s ním zkusíte vyvrtat díru do prkna. Výsledek je zakouřená, roztřepená díra vedle značky a horký vrták. Jaký vrták na co použít? O tom nerozhoduje tvrdost materiálu, ale tvar špičky, protože každý typ odebírá materiál úplně jiným způsobem.
- Vrták do zdiva materiál drtí a nemá čím přeříznout dřevěná vlákna, proto pálí.
- Vrtáky do dřeva mají středicí hrot a dva předřezávače, které vlákna nakrojí.
- Do kovu patří ocel HSS, na nerez a tvrdou ocel kobaltová varianta.
- Čím větší průměr, tím nižší otáčky. Modré třísky znamenají spálenou špičku.
- Do obkladu a dlažby nikdy nepouštějte příklep, jinak dlaždice praskne.
Proč vrták do zdiva ve dřevě jen pálí
Vrták do zdiva má na špičce napájený tvrdokovový břit, který vypadá jako plochá lopatka a je záměrně tupý. Jeho úkolem není řezat, ale ve spolupráci s příklepem beton a cihlu drtit a vylamovat. Odebírá tedy materiál nárazem a otěrem.
Dřevo se ale takhle obrábět nedá. Vlákna se musí přeříznout, jinak se jen mačkají a trhají. Tupá tvrdokovová špička je tak v prkně spíš tře, než řeže, a to jediné, co z tření vzniká, je teplo. Proto se díra zakouří, okraje jsou roztřepené a vrták se rozpálí. Když k tomu zapnete příklep, prkno vám ještě rozštípne. Naopak vrták do dřeva v cihle okamžitě otupíte a ve chvíli, kdy narazíte na kamínek nebo beton, ho zničíte úplně.
Vrtáky do dřeva
Do dřeva se hodí několik typů a každý řeší jiný úkol:
- Vrták se středicím hrotem je základ. Uprostřed má malý ostrý trn, který přesně sedne na značku a nedovolí vrtáku ujet, a po obvodu dva předřezávače, které nejdřív nakrojí vlákna a teprve pak hlavní břity odeberou třísku. Výsledkem je čistá díra bez roztřepeného okraje. Používejte ho na nábytek, kolíky a všude, kde má být díra pěkná.
- Klasický spirálový vrták do kovu ve dřevě funguje, ale s výhradami. Nemá středicí hrot, takže na začátku ujíždí, a při vstupu i výstupu vlákna trochu potrhá. Na hrubou práci a předvrtání šroubů stačí.
- Forstnerův vrták dělá velké díry s plochým dnem a čistou hranou, třeba pro panty. Potřebuje nízké otáčky a pevné uchycení materiálu.
- Hadovitý vrták má vpředu šroubovici, která se sama zatahuje do dřeva, a vrtá hluboké díry v trámech. Jede pomalu a má velký záběr, takže vrtačku pořádně držte.
- Plochý frézovací vrták, lidově lopatka, je nejlevnější způsob, jak udělat velkou díru rychle. Hrana bude hrubá.
- Korunková pila řeší opravdu velké průměry, tedy vývody a rozety.
Ještě jedna praktická věc. Dřevo se vrtá nasucho, mazivo do něj nepatří. A předvrtání se u tvrdého dřeva a blízko hran vyplatí vždycky, protože právě tam se materiál nejsnáz štípne, což se hodí vědět třeba při stavbě dřevěné terasy.
Vrtáky do kovu
Do kovu patří spirálový vrták z rychlořezné oceli, tedy HSS. Rozdíl je hlavně v úhlu špičky. Standardních 118 stupňů je univerzál na běžnou ocel a hliník, kdežto 135 stupňů se špičkou rozdělenou do kříže je plošší, sám se středí a nepotřebuje předem udělaný důlek. Na nerez, kalenou a tvrdou ocel sáhněte po kobaltové variantě, která snese vyšší teplotu. Povlaky typu TiN prodlouží životnost, ale při přebroušení o ně přijdete.
Kov vrtejte pomalu a s řeznou kapalinou nebo olejem, který odvádí teplo. A pozor na jednu rozšířenou improvizaci. Univerzální spreje se na tohle nehodí, protože WD-40 není mazivo ani řezná kapalina. Kontrola je jednoduchá. Když z díry lezou dlouhé stočené třísky, jedete správně. Když se drolí prach a třísky modrají, je to moc rychle, ocel se přehřívá a špička ztrácí kalení, takže vrták máte prakticky odepsaný.
Vrtáky do zdiva, betonu, obkladu a skla
Do cihly a betonu patří vrták s tvrdokovovou špičkou a příklep. Do velikosti zhruba osmi milimetrů v běžné cihle stačí příklepová vrtačka, u větších průměrů a u betonu nebo tvrdých tvárnic sáhněte po vrtacím kladivu se stopkou SDS, protože jeho pneumatický příklep je nesrovnatelně účinnější.
Pro obklad, dlažbu, sklo a kámen platí opak. Příklep vypněte úplně, protože dlaždici rozbije. Na keramiku použijte kopinatý vrták s tvrdokovovou špičkou, na gres, kámen a sklo diamantový a průběžně chlaďte vodou. Stejná opatrnost platí i u venkovních povrchů, když do nich něco kotvíte, protože venkovní dlažba je stejně křehká jako ta v koupelně.
Jaký vrták na co v přehledu
| Materiál | Vrták | Příklep | Chlazení |
| Dřevo, čistá díra | Se středicím hrotem | Ne | Nasucho |
| Dřevo, velká díra | Forstner, lopatka, korunka | Ne | Nasucho |
| Trám, hluboká díra | Hadovitý | Ne | Nasucho |
| Ocel, hliník | HSS 118° nebo 135° | Ne | Řezný olej |
| Nerez, tvrdá ocel | Kobaltový HSS | Ne | Řezný olej |
| Cihla, tvárnice | Tvrdokovový do zdiva | Ano | Ne |
| Beton, větší průměry | SDS do vrtacího kladiva | Ano | Ne |
| Obklad, keramika | Kopinatý tvrdokovový | Ne | Voda |
| Gres, kámen, sklo | Diamantový | Ne | Voda |
| Plast | HSS, nízké otáčky | Ne | Nasucho, pomalu |
Otáčky, tlak a chlazení
Platí jednoduché pravidlo. Čím větší průměr vrtáku, tím nižší otáčky, protože obvodová rychlost roste s průměrem. Tenký vrták v oceli tedy může jet rychle, kdežto Forstner o průměru čtyřiceti milimetrů patří na nejpomalejší stupeň.
Materiál k tomu přidává svoje. Kov chce pomalu a s olejem, obklad a sklo pomalu a s vodou, plast pomalu, aby se teplem neroztavil a nezalepil drážky, a dřevo snese střední až vyšší otáčky. Když dřevo pálí, jedete moc rychle nebo je vrták tupý.
Tlak dávkujte rovnoměrně a nechte vrták pracovat. Přílišný tlak vede k přehřátí, k ulomení tenkého vrtáku a u vrtacího kladiva k ničemu, protože práci odvede příklep, ne vaše síla. Vrták občas vytáhněte, aby se vyčistily drážky a odešel prach, což platí hlavně u hlubokých děr.
Časté chyby
Nejčastější je použít jediný vrták, který je zrovna ve vrtačce, na cokoli. Dál lidé nechají zapnutý příklep při vrtání do obkladu a do duté cihly, vrtají kov nasucho a naplno, takže do minuty vrták spálí, tlačí místo toho, aby ubrali otáčky, a nechávají vrtáky volně přesypané v šuplíku, kde se navzájem otupí. A klasika, tedy vrtat velkým vrtákem na plné otáčky, protože „to pak jde rychleji“.
Bezpečnostní varování: Před vrtáním do stěny vždy zkontrolujte detektorem, kudy vedou elektrické kabely a vodovodní potrubí, a nevrtejte ve svislých a vodorovných zónách nad zásuvkami a vypínači. Při nejistotě vypněte jistič a ověřte beznapěťový stav zkoušečkou. Materiál vždy upněte, protože při zakousnutí vrtáku se obrobek roztočí a rozsekne ruku, což hrozí hlavně u tenkého plechu. Noste ochranné brýle a při vrtání do betonu respirátor kvůli křemičitému prachu. Nikdy nepracujte v rukavicích ani s volnými rukávy a dlouhými vlasy, protože se namotají na vrták. Vrták je po práci rozpálený, takže ho neberte holou rukou, a při chlazení vodou u obkladů dbejte, aby se voda nedostala do nářadí ani do zásuvky.
FAQ
Proč vrták do zdiva ve dřevě pálí?
Protože má tupou tvrdokovovou špičku, která materiál drtí, a nedokáže přeříznout dřevěná vlákna. Místo řezání jen tře, takže vzniká teplo a díra je roztřepená.
Jaký vrták na dřevo je nejlepší?
Na čistou díru vrták se středicím hrotem a předřezávači, na velké průměry Forstner nebo korunka a na hluboké díry v trámech hadovitý. Běžný vrták do kovu se dá použít, ale ujíždí a trhá okraje.
Můžu vrtat do kovu vrtákem na dřevo?
Ne. Středicí hrot se okamžitě ohne a lopatkové i hadovité vrtáky nemají potřebnou tvrdost. Do kovu patří HSS, na nerez kobaltová varianta.
Kdy použít vrtací kladivo a kdy příklepovou vrtačku?
Do zhruba osmi milimetrů v běžné cihle stačí příklepová vrtačka. U větších průměrů a u betonu nebo tvrdých tvárnic je vrtací kladivo se stopkou SDS výrazně účinnější.
Jak poznám, že vrtám moc rychle?
V kovu podle třísek. Dlouhé stočené třísky znamenají správnou rychlost, drolící se prach a modrání znamenají přehřátí a ztrátu kalení. Ve dřevě to poznáte podle zakouřené díry.
Zdroj: Bosch, Popular Mechanics, Fine Homebuilding
Zdroj foto: Pixabay