Opadávající či popraskaná omítka není jen estetickou vadou, nýbrž i varovným signálem, že vaše fasáda potřebuje pomoc. Než se však pustíte do opravy, je klíčové porozumět příčinám poškození a dodržet správný postup. Jen tak zajistíte, že vaše práce nebude za pár let zbytečná.
Proč omítka padá?
Než se pustíte do jakékoli opravy, je třeba odhalit příčinu problému. I ta nejlepší oprava bude zbytečná, pokud neodstraníte původní zdroj poškození. Mezi nejčastější příčiny patří:
- Špatná malta: Použití nekvalitního písku s příměsí hlíny či organických nečistot, nebo nesprávný poměr vápna, cementu a písku.
- Nevhodný podklad: Omítání na zaprášený, mastný nebo nedostatečně navlhčený podklad. Na hladké povrchy je vždy nutné nejprve nanést cementový „špric“ pro zajištění přilnavosti.
- Vlhkost: Vzlínající vlhkost ze základů či zatékání ze střechy jsou častou příčinou rozpadu omítek.
Příprava je základ úspěchu
Prvním krokem každé opravy je důkladné odstranění veškeré nesoudržné a uvolněné omítky. Poklepem si zjistěte, kde omítka zní dutě, a vše odsekejte nebo oškrábejte až na pevné zdivo.
Obnažené zdivo následně očistěte ocelovým kartáčem a spáry mezi cihlami proškrábněte do hloubky zhruba jednoho až dvou centimetrů. Pokud narazíte na uvolněné či zvětralé cihly, je nutné je vysekat a nahradit novými.
Umění nanášení vrstev
Vnější omítka se zpravidla nanáší v několika vrstvách. Ačkoli si maltu můžete namíchat sami z písku, vápna a cementu, pro domácí použití je mnohem jednodušší a spolehlivější sáhnout po hotových suchých směsích.
Na připravené zdivo nejprve naneste řídký cementový postřik (špric), jenž vytvoří hrubý povrch a zajistí přilnavost další vrstvy. Po jeho zavadnutí naneste jádrovou omítku, kterou stáhnete latí do roviny. Její povrch však nechte hrubý.
Finální dotek a břízolitová výzva
Poslední, finální vrstvou je štuk. Ten se nanáší v tenké vrstvě 2 až 3 milimetry na zavadlou jádrovou omítku. Jakmile štuk mírně zavadne, vyhladí se krouživými pohyby pomocí plstěného hladítka za stálého kropení vodou. Cílem je dosáhnout stejné textury, jakou má okolní, nepoškozená omítka.
Specifickou výzvou je oprava břízolitových fasád. Zde je téměř nemožné trefit přesný odstín a zrnitost původní omítky, pročež opravené místo bude pravděpodobně vždy mírně viditelné.
Zdroj foto: Pixabay