Jedete kolem upravených předzahrádek a vidíte stromy, které mají kolem kmenů navršené úhledné kužely z mulčovací kůry připomínající malé vulkány, což sice působí esteticky a profesionálně, avšak pro strom je to pomalá a trýznivá smrt udušením.
Kůra není ponorka
Odborníci z Morton Arboretum (USA) tento jev nazývají „Volcano Mulching“ a považují ho za jeden z největších nešvarů moderního zahradnictví. Kůra na kmeni stromu je vyvinuta tak, aby chránila dřevo na vzduchu. Není uzpůsobena k tomu, aby byla trvale zahrabaná ve vlhkém materiálu.
Když navršíte mulč až ke kmeni, vlhkost nemůže unikat. Kůra začne měknout a hnít. Vzniká ideální vstupní brána pro houby, bakterie a hmyz, kteří se prokoušou až do vodivých pletiv stromu. Strom začne chřadnout, shazuje listy a vy marně hledáte příčinu v nedostatku živin, zatímco problémem je hnijící „krk“.
Kořeny, které škrtí samy sebe
Ještě zákeřnější je to, co se děje pod povrchem. Kořeny stromů potřebují kyslík. Pod vysokou vrstvou udusaného mulče ho nemají, pročež začnou růst směrem vzhůru, do oné hromady kůry, kde je vzduchu více. Jakmile tam prorostou, začnou kroužit kolem kmene.
Postupem času tyto kořeny ztloustnou a začnou kmen doslova škrtit (girdling roots). Přeruší tok mízy a strom se uškrtí vlastními kořeny. Správně provedené mulčování má vypadat jako kobliha (donut).
Mulč by měl být ve vrstvě 5–8 centimetrů rozprostřen kolem stromu, ale u samotného kmene musí zůstat volný prostor alespoň 10 centimetrů, kde je vidět holá zem a kořenový náběh. Kmen musí dýchat. Pokud máte na zahradě sopky, vezměte hrábě a okamžitě je srovnejte se zemí.
Zdroj: The Morton Arboretum – Mulching Trees and Shrubs
Zdroj foto: Pixabay