Sousedova bříza vám každý podzim zasype okapy, větve dřou o střechu garáže a kořeny tlačí na dlažbu. Ruka sama sahá po pile, jenže právě tady udělá spousta lidí drahou chybu. Přesahující větve souseda totiž řídí přesná pravidla a jejich porušení může skončit pokutou i náhradou škody.
- Větve a kořeny stromu přesahující na váš pozemek smíte odstranit, ale až poté, co marně vyzvete souseda, aby to udělal sám.
- Řezat se smí jen šetrně a ve vhodné roční době, tedy v období vegetačního klidu, a jen pokud vám přesah působí skutečné obtíže.
- Spadlé ovoce ze sousedova stromu na vašem pozemku patří vám, uříznuté větve a kořeny také, ale likvidujete je na vlastní náklady.
- U keřů a živého plotu je pravidlo mírnější, přesahy můžete odstranit i bez předchozí výzvy.
- Radikální ořez nebo pokácení sousedova stromu je poškození dřeviny s pokutou až 20 000 Kč, u skupiny dřevin až 100 000 Kč.
Co říká zákon o přesahujících větvích a kořenech souseda
Pravidla najdete v občanském zákoníku, konkrétně v § 1016. U stromů platí, že přesahující větve nebo kořeny smíte odstranit sami jen tehdy, když jsou současně splněné tři podmínky.
Zaprvé musíte nejdřív požádat majitele stromu, aby přesah odstranil sám, a dát mu na to přiměřenou dobu. Nejlepší je výzva písemně, ideálně doporučeným dopisem, protože ústní domluva u plotu vám u případného sporu nepomůže. Zadruhé zasáhnout můžete jen šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Zatřetí přesah vám musí působit škodu nebo obtíže, které převažují nad zájmem na zachování stromu. Nestačí tedy, že vám větev jen mírně překáží.
Teprve když soused na výzvu v přiměřené době nereaguje, smíte přesahující větve souseda odstranit sami a na svůj náklad.
Stromy versus keře: U živého plotu platí mírnější pravidlo
Tady je důležitý rozdíl. Přísná tříkroková podmínka se týká stromů. Pokud jde o keře nebo jiné rostliny, třeba popínavku nebo živý plot z oblíbené bobkovišně, můžete přesahy odstranit šetrným způsobem rovnou, bez předchozí výzvy a bez zvažování zájmu na zachování rostliny. Zákon to říká v § 1016 odst. 3.
| Podmínka | Strom | Keř a jiné rostliny |
| Nejdřív vyzvat souseda | Ano | Ne |
| Obtíže musí převažovat nad zájmem na zachování | Ano | Ne |
| Šetrný způsob | Ano | Ano |
| Vhodná roční doba | Ano, ze zákona | Doporučeno |
I u keře byste se ale měli trefit do vhodné doby a rostlinu zbytečně nezmrzačit.
Komu patří spadlé ovoce a uříznuté větve
Možná vás to překvapí, ale spadlé plody hrají ve váš prospěch. Jablka, hrušky nebo švestky, které spadnou ze sousedova stromu na váš pozemek, patří vám. Výjimkou je jen situace, kdy je váš pozemek veřejným statkem. Pozor ale na detail. Jde o ovoce, které samo spadlo. Otrhávat plody z větve, která k vám přesahuje, nesmíte, ta větev i s ovocem je dál sousedova.
Co s větvemi a kořeny, které odříznete? Podle zákona patří tomu, kdo je odstranil, tedy vám. Neházejte je zpátky přes plot. Pokud o ně soused nestojí, je na vás, abyste je zlikvidovali.
Kdy a jak větve řezat, aby strom nezašel a vy nedostali pokutu
Vhodná roční doba znamená období vegetačního klidu, zhruba od pozdního podzimu do konce zimy, než strom vyrazí. Řez veďte čistě u větevního límečku, tedy u nabíhajícího ztluštění, kde větev vyrůstá z kmene. Neřežte na sraz s kmenem a netrhejte kůru, jinak strom otevřete infekci. Používejte ostrý nástroj, protože hladký řez se hojí lépe. A před zásahem zkontrolujte, jestli ve větvích nehnízdí ptáci, hnízda jsou chráněná.
Proč tolik opatrnosti? Protože silný nebo neodborný ořez se posuzuje jako poškození dřeviny. Za poškození nebo pokácení dřeviny bez povolení hrozí fyzické osobě pokuta až 20 000 Kč, u skupiny dřevin až 100 000 Kč, a ve zvláště chráněném území se sazba zdvojnásobuje. K tomu může přijít náhrada škody sousedovi a hodnota vzrostlého stromu jde do desetitisíců. Pokácet sousedův strom svépomocí nesmíte v žádném případě.
Bezpečnostní varování: Řezání větví ve výšce dělejte ze stabilního žebříku na pevném podkladu a ideálně s druhou osobou, která žebřík jistí. Větve v blízkosti elektrického vedení neřešte sami, na ně volejte odbornou firmu nebo provozovatele sítě.
Když kořeny zvedají pracně položenou venkovní dlažbu nebo větve odírají fasádu, u které oprava prasklin v omítce není levná, máte obtíže, které zásah ospravedlní. I tak ale platí postup. Nejdřív výzva, pak teprve pila.
Nové stromy u plotu: Jaké jsou odstupy
Sázení k hranici řeší § 1017. Pokud pro to máte rozumný důvod, můžete po sousedovi chtít, aby stromy u společné hranice nesázel nebo je odstranil. Orientační vzdálenosti jsou 1,5 metru u běžných stromů a 3 metry u stromů, které obvykle přerostou tři metry výšky. Neplatí to pro les, sad, stromy tvořící rozhradu nebo zvlášť chráněný strom. Pokud vám sousedův strom bere světlo nebo vláhu nad míru obvyklou v místě, můžete se bránit i přes § 1013 o imisích.
FAQ
Můžu sousedovi uříznout větve, které přesahují na můj pozemek?
U stromu ano, ale až poté, co souseda vyzvete, aby přesah odstranil sám, a on v přiměřené době nereaguje. Řez musí být šetrný, ve vhodné roční době a jen tehdy, když vám přesah působí skutečné obtíže.
Komu patří jablka, která spadnou ze sousedova stromu na můj pozemek?
Vám. Spadlé plody náleží majiteli pozemku, na který dopadly. Plody dosud visící na přesahující větvi ale otrhávat nesmíte.
Musím sousedovi vrátit uříznuté větve?
Ne. Podle občanského zákoníku patří odstraněné větve a kořeny tomu, kdo je odstranil. Neházejte je ale zpátky na sousedův pozemek, likvidace je na vás.
Hrozí mi pokuta, když strom ořežu špatně?
Ano. Radikální ořez se bere jako poškození dřeviny a fyzické osobě hrozí pokuta až 20 000 Kč, u skupiny dřevin až 100 000 Kč. K tomu může přijít náhrada škody sousedovi.
Jak daleko od plotu smí soused vysadit nový strom?
Orientačně 1,5 metru u běžných stromů a 3 metry u stromů přerůstajících tři metry výšky. Výjimkou je les, sad, stromy tvořící rozhradu nebo zvlášť chráněný strom.
Zdroje: Royal Horticultural Society, Arbor Day Foundation
Zdroj foto: Pixabay