Přicházející jaro
je časem na plánování úprav zahrady. Nedaří se vám pěstovat některé plodiny? Bývá
úroda mizerná navzdory vaší snaze? Možná něco děláte špatně. Teď je nejlepší
čas začít pěstování plánovat.
Položte si otázky
Zamyslete se nejdříve nad loňskou úrodou a nad tím, jak vypadá vaše zahrada. Některé plodiny se vám třeba nedaří pěstovat dlouhodobě. Proto jsou úvahy o tom, zda na zahradě něco nezměnit, rozhodně na místě. Dobrá zahrada, která přináší kvalitní výpěstky, začíná správným plánováním. Jaro je pro něj tím nejvhodnějším začátkem. Uvažujte o tom, jak vaše zahrada vypadá, a co by se dalo změnit k lepšímu. Položte si otázky. Kolik hodin denně svítí slunce na vaši zahradu? Pěstujete plodiny v zemi, na vyvýšených záhonech nebo v květináčích? Jakým způsobem je zaléváte? Kolik času musíte věnovat své zahradě? Co chcete pěstovat? Co pěstujete? Jak se vám to daří nebo nedaří? Z odpovědí můžete vydedukovat spoustu věcí.
Kolik slunečního svitu potřebujete?
Podle odborníků potřebuje zeleninová zahrada alespoň 6 hodin přímého slunečního světla denně, aby přinášela skutečně bohatou úrodu. Samozřejmě jsou plodiny, kterým se dobře daří i v polostínu jako třeba hlávkový salát. Na druhou stranu ale máme také rostliny, které se bez plného slunce neobejdou, jinak jsou jejich výnosy mizerné. Sem patří třeba rajčata, která potřebují 6-8 hodin denního slunečního svitu. Proto je důležité zamyslet se nad tím, kam co sázíte a informovat se o tom, kolik slunce jednotlivé rostliny potřebují k růstu a zajištění bohaté úrody. Někdy stačí něco vysadit jinde a najednou dojde k velké pozitivní změně.
Kvalita půdy hraje roli
Další důležitá věc je půda. Obecně potřebuje zelenina 15-60 cm dobře odvodněné a dostatečně nakypřené půdy plné živin. Jedině tak bude zdravé a dostatečně silné kořeny. Pochopitelně jsou druhy, které koření mělce, třeba saláty. Pro ty bude 15 cm až moc. Jsou ale i druhy, které potřebují kvalitní půdu do mnohem větší hloubky, a to mrkve či tykve. I nad tím byste měli přemýšlet. Zhodnotit kvalitu půdy, dostatečně ji prorýt. Pěstujete-li plodiny v zemi, je dobré vytvořit vyvýšené záhony, aby z nich dobře odtékala voda. Většina rostlin nemá ráda přemokření. Je také pravidlem, že vlhká půda se na jaře pomaleji zahřívá.
Zjistěte si pH
Není špatný nápad udělat si půdní test, abyste zjistili, jaká je úrodnost vaší půdy a dozvěděli se hodnotu jejího pH. To bude další vodítko, kam sázet jednotlivé rostliny. Některé mají rády zásaditou půdu, jiné naopak kyselejší. Hutné a těžké jílovité půdy nepřinesou dostatečnou úrodu, pokud nad nimi nebude větší vrstva lehčí půdy a kompostu. Vyvýšené záhony je dobré pravidelně doplnit kompostem. V sezóně je dobré používat organické tekuté hnojivo. Můžete si ho zhotovit sami. Jak? Jednoduše dáte kompost do látkového sáčku a ten na několik hodin ponoříte do vody. Výluhem potom budete zalévat zeleninu.
Zavlažovací systém pomůže
Další otázkou je množství vody. Uvažujte, kolik jí ve vegetační sezóně máte z deště. V době suchého léta nezapomínejte přidat na záhony mulč či slámu, což ochrání půdu před nadměrným vysycháním. Přemýšlejte, jestli se vám nevyplatí investice do kapkového zavlažovacího systému, aby rostliny dostaly dostatečné množství vody. Čas, který byste věnovali ručnímu zalévání, budete moci využít na zahradě jinak. Možná toho chcete pěstovat spoustu, ale zvažte, co je ve vašich silách obstarat a jak vše uspořádat. Jde i o symbiózu rostlin s různými prostorovými nároky nebo štafetovou výsadbu – po sklizni jedné zeleniny můžete na její místo zasadit jinou. Uvážlivé plánování se zkrátka vyplatí.
Jarní úklid zahrdy krok za krokem
Zdroje: The Spruce, Better Homes & Gardens, RHS, Gardeners World
Zdroje foto: Freepik.com