Topení v dílně má svá specifika. Na rozdíl od obýváku tady často bývá prach, piliny, barvy, oleje i chemikálie, a proto je otázka bezpečnosti klíčová. Volba správného topidla závisí na velikosti prostoru, možnostech připojení a také na tom, jak často v dílně pracujete. Pojďme se podívat na tři nejběžnější varianty, a to elektrické přímotopy, infrapanely a naftová topidla a zjistit, jak si vedou v praxi i z hlediska bezpečnosti.
Varianta první: přímotopy
Elektrické přímotopy, známé také jako konvektory, patří k nejoblíbenějším řešením pro menší či střední dílny. Neprodukují spaliny, a tak se nemusíte bát oxidu uhelnatého nebo nedostatku kyslíku. Stačí je zapojit do zásuvky a za pár minut máte teplo. Moderní modely bývají vybaveny termostatem, pojistkou proti přehřátí i automatickým vypnutím při převrhnutí. Jsou proto ideální volbou pro uzavřené, dobře izolované prostory. Jejich slabinou je ale výkon – u větších dílen často nestačí a ohřev se prodraží. Přímotopy totiž zahřívají vzduch, který proudí po místnosti a víří prach, což může být v prašném prostředí nepříjemné.
Varianta druhá: infrapanely
Infrapanely naopak fungují úplně jinak. Neohřívají vzduch, ale přímo předměty a osoby, podobně jako slunce. Výsledek? Pocit tepla se dostaví okamžitě a nezvedá se prach ani piliny. Z tohoto důvodu je infra topení ideální tam, kde se soustředíte na konkrétní pracovní místo, třeba stůl, ponk nebo kout s nářadím. Zároveň je energeticky úsporné, pokud nepotřebujete vyhřát celou dílnu, ale jenom prostor, kde právě stojíte. Nevýhodou je menší dosah, pokud stojíte mimo směr záření, tepla se moc nedočkáte. A jakmile topidlo vypnete, efekt mizí téměř okamžitě.
Varianta třetí: nafta nebo olej
Pro velké nebo špatně izolované dílny se často volí topidla na naftu či olej. Dokážou prostor vyhřát rychle a levněji než elektřina. Dělí se na dva typy: přímá a nepřímá. Přímá topidla spalují palivo přímo v prostoru, takže kromě tepla uvolňují i spaliny a oxid uhelnatý, v uzavřené dílně jsou proto vyloženě nebezpečná. Naopak nepřímá topidla mají spalovací komoru oddělenou a výfukové plyny odvádějí ven komínkem nebo hadicí. Ty už jsou bezpečnější, ale vyžadují správnou instalaci a pravidelnou údržbu. Jejich provoz provází hluk, zápach a riziko úniku paliva, takže je třeba být obezřetný.
Větrání je důležité
Bez ohledu na typ topidla platí několik zásad: vždy dbejte na dostatečné větrání, držte topidlo dál od hořlavin a používejte zařízení s bezpečnostními senzory. Nikdy nenechávejte topidlo bez dozoru, zvlášť pokud v dílně skladujete barvy, ředidla nebo piliny. Pokud máte silnější elektrickou přípojku, kombinace přímotopu a infrapanelu je ideálním řešením, přímotop vyhřeje vzduch a infra sáláním dodá teplo přesně tam, kde pracujete. Pro velké neizolované prostory pak může být nejvhodnější volbou nepřímé naftové topidlo s odtahem spalin ven.
Nejde jenom o komfort
Bezpečné topení v dílně není jen o komfortu, ale i o zdraví a ochraně majetku. Investice do kvalitního topidla se vyplatí víc než riskovat přehřátí nebo otravu spalinami. Ať už zvolíte elektrickou jistotu nebo výkonnou naftu, základem zůstává zdravý rozum, větrání a pravidelná kontrola zařízení.
Zdroje: Rexnordic, Acmetools, Partner Rentals, FWI, National Heater shops, The Spruce,
Zdroj foto: Freepik.com