Rajčata dozrávají, saláty vybíhají do květu a půlka záhonu je najednou prázdná. Co na záhon v srpnu patří, není jen sklizeň a zálivka. Srpen rozhoduje o tom, jestli budete mít na podzim záhon v kondici, nebo zaplevelené staveniště.

• Zalévejte ráno, vydatně a ke kořenům. Časté kropení rostliny spíš stresuje.
• Mulč je v srpnu nejlevnější ochrana proti vysychání i proti plevelu.
• Dusíkatá hnojiva v srpnu omezte, měkké přírůstky nestihnou vyzrát do mrazu.
• Vyčerpané rostliny vytrhejte hned, uvolní místo a nešíří choroby.
• Prázdný záhon osejte zeleným hnojením, jinak si ho zaplevelíte sami.

Upravit příspěvek

Co dělat na záhonu v srpnu: 8 úkolů, na které se nesmí zapomenout· PříspěvekCtrl+K

Zobrazit náhled(otevře se na nové záložce)Uložit

Změnit typ nebo styl bloku

Přesunout Odstavec blok z 4. pozice, nahoru až na 3. pozici

Přesunout Odstavec blok z 4. pozice, dolů až na 5. pozici

Změnit zarovnání

Změnit zarovnání textu

Zobrazí další blokové nástroje

blob:https://kutilove.cz/db7966e6-c7ff-4945-9044-d52ae351f25dMeta Boxy

Pomocí šipek nahoru a dolů můžete změnit velikost panelu meta boxu. PříspěvekBlok

Odstavec

Začněte základem všech vyprávění.

Theme Settings

Drop Cap StyleBoxCircleRegularTučnéSmall Circle

---

Custom Top Margin (px)

ObnovitCustom Bottom Margin (px)

ObnovitCustom Maximum Width (px)

Obnovit

Pokročilé

Přeskočit na vybraný blokOtevřít panel publikování

• Příspěvek
• Odstavec

Srpen na záhonu: mezi sklizní a přípravou na podzim

Srpen je na záhoně přechodový měsíc. Jednou nohou jste ještě v plné sklizni, druhou už v přípravě na podzim, a právě tenhle překryv bývá důvod, proč se srpnová zahrada zanedbá. Člověk sklízí, ale na uvolněné plochy a půdu už nemá pomyšlení. I proto jsme připravili článek o tom, co sázet v srpnu.

Přitom co v srpnu uděláte, se vám vrátí dvakrát. Jednou v pozdní sklizni, podruhé na jaře, kdy si sednete do půdy, která přes zimu neležela ladem. Otázka co na záhon v srpnu se dá shrnout do osmi úkolů a žádný z nich není na celý den.

Zálivka a mulčování v horkých dnech

Kdy a jak zalévat, aby rostliny nestresovaly

Zalévejte brzy ráno, ideálně do deváté. Je chladno a bezvětří, voda se nestihne vypařit a listy do večera oschnou, takže nechytnou plíseň. V poledním žáru se velká část vody vypaří dřív, než se dostane ke kořenům.

Zásadní pravidlo zní: radši vydatně a méně často než málo a každý den. Hluboká zálivka žene kořeny do hloubky, kde je vláha stabilnější, kdežto denní mělké kropení vytáhne kořeny k povrchu, kde uschnou při prvním horku. Stejná logika platí i u zálivky trávníku. Lijte k patě rostliny do půdy, ne na listy, a před zálivkou si sáhněte pět centimetrů do země. Když je tam vlhko, počkejte. A hlídejte pravidelnost, protože kolísání vláhy stojí za prasklými rajčaty i za černající špičkou plodů.

Mulč jako ochrana proti vysychání

Mulčování v srpnu je nejlevnější věc, kterou pro záhon uděláte. Vrstva slámy, posekané trávy, kůry nebo drceného listí zhruba 5 až 8 cm omezí vypařování, udrží kořeny v chládku, potlačí plevel a chrání půdu před rozbitím prudkým deštěm.

Dvě pravidla. Mulčujte na vlhkou půdu, jinak zakonzervujete sucho. A mulč nehrňte přímo ke stonkům a krčkům, kde by zapařil a způsobil hnilobu. Posekanou trávu dávejte v tenkých vrstvách a nechte ji zavadnout, jinak se slepí a zahnije.

Průběžná sklizeň a jak podpořit další úrodu

Sklízejte často a průběžně, protože u řady plodin je sklizeň zároveň nástroj, jak rostlinu udržet v plodnosti. Cukety, okurky a fazolky sklízejte mladé a klidně obden. Jakmile na rostlině dozraje jeden plod do semene, dostane signál, že splnila úkol, a plodit přestane.

Rajčatům postupně odstraňujte spodní listy až k prvnímu plodnému hroznu, ať se zlepší proudění vzduchu. V polovině srpna se vyplatí zaštípnout vrcholy, protože nové květy už do konce sezony nedozrají a jen berou sílu. Bylinky sklízejte před vykvetením, mají nejvíc silic. Sklizené plody rovnou přeberte, protože poškozený kus dlouho nevydrží.

Hnojení záhonu v srpnu: co a čím

Tady se chybuje nejčastěji. Dusíkatá hnojiva v srpnu omezte nebo úplně vysaďte. Dusík vyžene měkké listy a výhony, které do prvních mrazíků nestihnou vyzrát, jsou náchylné k chorobám a mráz je zničí jako první. Ze stejného důvodu na konci léta nechte být tvarovací řez jehličnanů a keřů.

Co naopak dává smysl. Plodová zelenina, která ještě sklízí, ocení draslík, protože podporuje kvalitu a vyzrávání plodů. Sáhnout můžete po zálivce kopřivovým nebo kostivalovým výluhem. Na uvolněné plochy patří spíš vyzrálý kompost než minerální hnojivo, a hnojte cíleně podle toho, co na záhoně rostlo. Rajčata a dýně vyčerpají půdu jinak než hrách. Z domácích zdrojů se hodí i kávová sedlina, pokud víte, jak ji používat a kterým rostlinám škodí.

Plení a ochrana proti škůdcům na konci léta

Plevel v srpnu vytrhávejte hlavně proto, aby nestihl vysemenit. Jedna přehlédnutá rostlina laskavce nebo merlíku vám dodá zásobu semen na několik let dopředu. Ideální je plít po dešti nebo po zálivce, kdy jde kořen z půdy celý.

U škůdců sledujte spodní strany listů a zasahujte cíleně. Na konci léta se nejčastěji přemnoží mšice, plži, molice a housenky bělásků na košťálovinách. Sbírejte je ručně, používejte lepové desky a na plže nastražte past nebo pásmo drceného kamene. Choroby řešte prosvětlením a odstraněním napadených listů, protože v hustém porostu se plíseň drží nejdéle. U každého postřiku hlídejte ochrannou lhůtu, tedy počet dní, které musí uplynout mezi ošetřením a sklizní.

Uvolňování místa: kdy vytrhat vyčerpané rostliny

Rostlina, která už neplodí, není dekorace. Bere vodu, živiny i světlo a bývá zdrojem chorob. Vytrhejte proto dosloužilý hrách, rané brambory, cibuli, ranou mrkev, vyběhlé saláty a ředkvičky i cukety, které už jen chřadnou.

Zdravou nať dejte na kompost. Napadené rostliny, hlavně rajčata s plísní, košťáloviny s nádorovitostí a cokoli s padlím nebo hnilobou, na kompost nepatří, protože domácí hromada se zpravidla nezahřeje na teplotu, která patogeny zabije. Stejně tak tam nedávejte plevel, který už má semena.

Příprava záhonu na podzimní a zimní výsadbu

Uvolněnou plochu nenechávejte holou. Máte dvě možnosti a obě jsou správné.

První je dosadit. Do konce srpna se dá ještě zasít nebo vysadit řada rychlých plodin na podzimní sklizeň, plus na uvolněná místa přijdou později česnek a cibule na přezimování. Konkrétní seznam, co se ještě v létě vyplatí zasít, aby to stihlo dozrát do podzimu, rozebíráme zvlášť.

Druhá je zelené hnojení, a srpen je na něj ideální doba. Rychle vzejde, přikryje půdu, potlačí plevel a kořeny ji prokypří. Svazenka potřebuje zhruba šest týdnů a snese sucho, hořčice roste ještě rychleji, pohanka se hodí do teplejších poloh. Nepřezimující druhy vymrznou a zůstanou na záhoně jako přirozený mulč, kdežto žito a ozimá vikev drží půdu živou přes zimu a zapravují se až na jaře. Dvě upozornění. Porost nikdy nenechte vysemenit, sekejte nejpozději na začátku kvetení. A hořčici ani řepku nesejte tam, kde chcete příští rok pěstovat zelí, brokolici nebo kedlubny, protože patří mezi brukvovité a přenášejí nádorovitost, jejíž zárodky přežívají v půdě roky.

Vyvýšený záhon v srpnu: má péče něco navíc?

Ano, a týká se to hlavně vody. Vyvýšený záhon je ze všech stran obklopený vzduchem, takže vysychá výrazně rychleji než plocha v úrovni terénu. V horkém týdnu proto počítejte se zálivkou obden a mulčování tu má ještě větší smysl.

Druhá věc je sesedání. Náplň se během sezony rozloží a hladina klesne, takže po sklizni doplňte vrstvu kompostu. V menším objemu půdy se také dřív projeví vyčerpání živin. Přípravu vyvýšeného záhonu na zimu řešíme zvlášť, tady stačí vědět, že po vyklizení nemá zůstat holý.

Checklist: co na záhon v srpnu v kostce

Úkol	Kdy	Proč
Zálivka	Ráno, vydatně, méně často	Kořeny jdou do hloubky, plody nepraskají
Mulčování	Po zálivce, vrstva 5 až 8 cm	Omezí vypařování a plevel
Průběžná sklizeň	Obden u cuket, okurek a fazolek	Rostlina plodí dál
Hnojení	Draslík ano, dusík omezit	Měkké přírůstky by nevyzrály
Plení	Než plevel vysemení	Ušetří práci na roky dopředu
Ochrana proti škůdcům	Průběžně, cíleně	Mšice, plži a housenky se na konci léta množí
Vytrhání vyčerpaných rostlin	Jakmile přestanou plodit	Uvolní místo a nešíří choroby
Osetí prázdné plochy	Do konce srpna	Zelené hnojení nebo podzimní výsadba

Bezpečnostní varování: Postřiky používejte jen podle návodu, v rukavicích a za bezvětří, nikdy je nemíchejte dohromady a vždy dodržte ochrannou lhůtu mezi ošetřením a sklizní. Na kvetoucí porosty a v horkém dni nestříkejte vůbec, ohrozíte včely a rostlině uškodíte. Přípravky skladujte v originálním obalu mimo dosah dětí a zvířat a nikdy je nepřelévejte do lahví od nápojů. Při práci v horku pracujte ráno nebo k večeru, pijte a chraňte hlavu, protože přehřátí přijde rychleji, než čekáte. A zeleninu ze záhonu před jídlem vždy omyjte, hlavně tu, která leží na zemi.

FAQ

Co se dá na záhon v srpnu ještě zasít?
Rychlé plodiny na podzimní sklizeň a zelené hnojení. Do konce srpna stihne svazenka i hořčice vytvořit dost biomasy, u ozimých druhů jako žito a vikev máte čas až do poloviny října.

Mám v srpnu hnojit?
Dusíkatá hnojiva omezte, protože měkké přírůstky do mrazu nevyzrají. Plodové zelenině, která ještě sklízí, prospěje draslík, a na uvolněné plochy patří vyzrálý kompost.

Jak často zalévat záhon v srpnu?
Radši vydatně a jednou za pár dní než mělce každý den. Před zálivkou sáhněte pět centimetrů do půdy, a když je tam vlhko, počkejte. Vyvýšený záhon vysychá rychleji, tam počítejte se zálivkou obden.

Kdy vytrhat vyčerpané rostliny?
Jakmile přestanou plodit. Zabírají místo, berou vodu a živiny a bývají zdrojem chorob. Zdravou nať dejte na kompost, napadenou ne.

Musí být záhon po sklizni něčím osetý?
Nemusí, ale vyplatí se to. Holá půda se zaplevelí, vysychá a splavuje se. Zelené hnojení ji přikryje, prokypří a na jaře ji zapravíte jako organickou hmotu.

Zdroj: RHS, University of Minnesota Extension, UConn Extension

Zdroj foto: Pixabay