Je patnáctého září, v bytě dvanáct stupňů a majitel tvrdí, že topná sezona ještě nezačala. Má i nemá pravdu. Teplota v pronajatém bytě se řídí vyhláškou, podle které otopné období běží od 1. září, jenže samotná povinnost dodávat teplo se spouští teploměrem, ne kalendářem.
- Otopné období trvá od 1. září do 31. května, ale nezakládá povinnost hned topit.
- Teplo se začne dodávat, až průměrná denní teplota klesne pod 13 °C dva dny po sobě.
- Byty se vytápějí v době od 6 do 22 hodin na teploty podle projektu budovy.
- Pronajímatel musí udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání, tedy i vytopitelný.
- Vadu oznamte písemně, pak máte nárok na odstranění nebo slevu z nájemného.
Jaká má být teplota v pronajatém bytě
Pravidla stanoví vyhláška č. 194/2007 Sb. Otopné období je v ní vymezené od 1. září do 31. května následujícího roku. To ale neznamená, že se od prvního září topí.
Povinnost dodávat teplo vznikne až ve chvíli, kdy průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou po sobě následujících dnech a podle předpovědi se neočekává, že se další den zvedne nad tuto hodnotu. Stejně tak dodávka končí, když teplota dva dny po sobě vystoupí nad 13 °C a ochlazení se nečeká.
Během otopného období se byty vytápějí v době od 6 do 22 hodin tak, aby průměrné teploty vnitřního vzduchu odpovídaly výpočtovým teplotám stanoveným projektem budovy. U obytných místností se běžně počítá kolem dvaceti stupňů, v koupelně víc, na chodbách a v technických prostorech méně.
Mimo otopné období lze začít topit, když s tím souhlasí dvě třetiny konečných spotřebitelů a vyžadují to venkovní podmínky.
Dvě důležité výjimky. Vyhláška se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, takže v pronajatém domku se řídíte hlavně nájemní smlouvou a občanským zákoníkem. A nevztahuje se ani na soustavy s převažujícím podílem obnovitelných zdrojů.
| Situace | Jak to je |
| 1. září, venku 20 °C | Topit se nemusí, otopné období jen začalo |
| Dva dny po sobě pod 13 °C | Vzniká povinnost zahájit dodávku tepla |
| Vytápění v noci | Vyhláška počítá s dobou od 6 do 22 hodin |
| Byt v rodinném domě | Vyhláška se neuplatní, rozhoduje smlouva a zákon |
| Nefunkční topení kvůli závadě | Pronajímatel musí zajistit opravu |
| Chlad z netopícího souseda | Řeší se přes SVJ a vlastníka domu |
Co musí pronajímatel
Vedle vyhlášky platí občanský zákoník, a ten je pro nájemce podstatnější. Pronajímatel má povinnost udržovat byt po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání. Byt, který nejde v zimě vytopit, tuhle podmínku nesplňuje, ať už kvůli nefunkčnímu kotli, zavzdušněné soustavě, nebo proto, že se dodávka tepla vůbec nespustila.
Postup při závadě je daný. Nájemce oznámí vadu bez zbytečného odkladu, pronajímatel ji má odstranit. Když to neudělá bez zbytečného odkladu, může nájemce vadu odstranit sám a žádat náhradu účelně vynaložených nákladů, nebo požadovat přiměřenou slevu z nájemného. Při dlouhodobé a zásadní závadě přichází v úvahu i výpověď.
Pozor na jednu věc. Spousta článků na internetu k tomuhle tématu cituje § 698 občanského zákoníku. To je ale ustanovení zrušeného zákoníku z roku 1964. Dnešní úprava nájmu bytu je v novém občanském zákoníku, konkrétně v ustanoveních o povinnosti udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání a o vadách nájmu.
Jak postupovat, když se netopí
- Změřte a zapisujte. Teploměr doprostřed místnosti, zhruba metr nad podlahou, dál od oken a radiátorů. Zapisujte datum, čas a hodnotu, ideálně i venkovní teplotu. Fotografie displeje s datem je nejlepší důkaz.
- Oznamte to písemně. E-mail nebo doporučený dopis, ne esemeska ani telefonát. Uveďte, kdy a jaké teploty naměřujete a co požadujete.
- Dejte přiměřenou lhůtu k nápravě a v případě havárie v zimě lhůtu krátkou.
- Když se nic neděje, uplatněte slevu z nájemného písemně a s odůvodněním. Vyčíslete období a rozsah omezení.
- U bytu v bytovém domě řešte i příčinu. Pokud teplo nedodává dodavatel nebo neběží soustava, obraťte se přes pronajímatele na SVJ nebo správce.
- Neplaťte svévolně méně bez oznámení. Jednostranné snížení nájemného bez uplatněné slevy může skončit výpovědí.
Co může nájemce zkontrolovat sám
Než začnete psát stížnost, ověřte pár věcí, protože často jde o drobnost:
- Termostatické hlavice otočte naplno a zkontrolujte, jestli kolík pod hlavicí není zaseknutý.
- Zavzdušněný radiátor poznáte tak, že je nahoře studený a dole horký, případně bublá. Odvzdušnění je otázka minut.
- Tlak v soustavě na manometru u kotle, pokud k němu máte přístup.
- Nábytek a závěsy před radiátorem snižují výkon výrazně víc, než by člověk čekal.
- Zavřená okna a těsnění. V utěsněném bytě se ale musí víc větrat.
A jeden rozšířený mýtus. Uzavírání radiátorů v nepoužívaných místnostech kvůli úspoře nefunguje tak, jak si většina lidí představuje, a v bytovém domě navíc chladíte sousedy. Rozebíráme to u uzavírání radiátorů. Podobně se dá přehnat honba za úsporou u teploty teplé vody.
Plíseň a kdo za ni může
Zima v pronajatém bytě přináší ještě jeden častý spor. Odpovědnost bývá sdílená a rozhoduje příčina. Když plíseň vzniká kvůli konstrukční vadě, tepelnému mostu nebo zatékání, je to věc pronajímatele. Když vzniká kvůli tomu, že se v bytě netopí, nevětrá a suší se v něm prádlo, je to na nájemci.
Praktický závěr pro obě strany je stejný. Byt se má vytápět aspoň na základní úroveň i v neobývaných místnostech, protože studené stěny kondenzují, a k tomu se má krátce a intenzivně větrat. Uzavřít vlhkost dovnitř a doufat je nejhorší varianta, jak popisujeme u mokré zdi a neprodyšného nátěru.
Bezpečnostní varování: Nikdy nedotápějte byt otevřeným ohněm, plynovým vařičem, grilem ani improvizovanými zdroji tepla, protože hrozí otrava oxidem uhelnatým, plynem bez barvy a zápachu, který zabíjí ve spánku. Přímotopy a olejové radiátory nikdy nezakrývejte, nesušte na nich prádlo a nezapojujte je přes tenké prodlužovací kabely ani do navinutého bubnu. Do bytu s plynovým spotřebičem patří detektor oxidu uhelnatého a nikdy nezatěsňujte přívod spalovacího vzduchu. Když ucítíte plyn, okamžitě uzavřete přívod, nezapínejte žádné spotřebiče ani světla, vyvětrejte, opusťte byt a volejte pohotovostní linku. Zásahy do kotle, plynových rozvodů a společné otopné soustavy nechte výhradně na odborníkovi. A pokud v bytě zůstávají dlouhodobě teploty pod patnácti stupni, řešte to neprodleně, protože chlad ohrožuje hlavně malé děti a seniory.
FAQ
Kdy začíná topná sezona?
Otopné období trvá od 1. září do 31. května, ale samo o sobě povinnost topit nezakládá. Ta vzniká, až průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou po sobě jdoucích dnech bez výhledu na oteplení.
Na kolik stupňů musí být byt vytopený?
Byty se vytápějí od 6 do 22 hodin tak, aby průměrné vnitřní teploty odpovídaly výpočtovým hodnotám z projektu budovy. U obytných místností se běžně počítá kolem dvaceti stupňů, v koupelně víc.
Platí to i pro pronajatý rodinný dům?
Ne. Vyhláška se na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci nevztahuje, takže rozhoduje nájemní smlouva a obecná povinnost pronajímatele udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání.
Co dělat, když se netopí?
Měřte a zapisujte teploty, oznamte vadu písemně a dejte lhůtu k nápravě. Pokud pronajímatel nereaguje, máte nárok na odstranění vady na jeho náklady nebo na přiměřenou slevu z nájemného.
Můžu si prostě snížit nájem?
Ne svévolně. Slevu je nutné uplatnit písemně a odůvodnit. Jednostranné neplacení bez uplatnění nároku může vést k výpovědi z nájmu.
Zdroj: GOV.UK, Citizens Advice, WHO
Zdroj foto: Pixabay