Neuklizený skleník je pro molice a svilušky vyhřátý hotel na celou zimu. Úklid skleníku na podzim je proto účinnější než jarní postřiky, jenže u sirných knotů se dá udělat drahá chyba. Síra ve vlhku reaguje s pozinkovanou konstrukcí a rozjede korozi.
- Rostlinné zbytky a plevel vyklidit úplně, jsou to zimoviště škůdců a chorob.
- Sirné knoty nepoužívejte v pozinkovaném skleníku, síra napadne konstrukci.
- Oxid siřičitý je jedovatý, skleník se hned po zapálení opouští a uzavírá.
- Půdu dezinfikujte dusíkatým vápnem a nechte aspoň tři týdny do výsadby.
- Půdu po rytí neuhrabávejte, hrubá hrouda přes zimu vymrzne.
Proč skleník řešit na podzim, ne na jaře
Skleník je celý rok teplý a vlhký, takže je to ideální prostředí pro plísně, bakterie i škůdce. Mšice, molice, svilušky a třásněnky v něm přezimují ve zbytcích rostlin, v půdě, ve spárách konstrukce a pod květináči. Mírné zimy jim to navíc ulehčují.
Když skleník uklidíte a vydezinfikujete na podzim, zlikvidujete populaci dřív, než se na jaře přemnoží. Jarní úklid je lepší než žádný, ale to už často bojujete s tím, co jste si sami nechali přezimovat. Na podzim navíc máte po sklizni čas a nic vás netlačí.
Úklid skleníku na podzim krok za krokem
- Vyklidit úplně všechno. Rostlinné zbytky, kořeny, plevel, ale i nářadí, květináče, provázky, opěry a cedulky. Ve spárách mezi rámy a v prázdném květináči přezimuje škůdců překvapivě hodně.
- Napadenou hmotu neházejte na studený kompost. Zdravé zbytky ano, i s kávovou sedlinou, ale napadené rostliny patří do kompostárny, protože domácí hromada se nezahřeje na teplotu, která patogeny zabije.
- Umyjte skla zevnitř i zvenku. Teplá voda s mýdlem stačí, na řasy a povlak se hodí i ocet. Přes zimu je světla nejmíň a špinavé sklo ho propustí výrazně méně.
- Vyčistěte spáry a rohy. Tenkou špachtlí nebo starým nožem projděte místa, kde na sebe navazují tabule a rámy. Právě tam se schovávají vajíčka.
- Zkontrolujte techniku. Prasklé sklo, netěsnosti, poškozené větrací okno, zaseknutý automatický otvírač. Opravte to teď, ne v březnu.
- Vyčistěte okapy a sud u skleníku, protože stojatá voda přes zimu zamrzne a nádrž praskne.
- Ošetřete půdu a nakonec případně vydezinfikujte prostor.
Dezinfekce prostoru a kdy se jí vyhnout
Nejúčinnější metodou zůstávají sirné knoty nebo sirná svíce. Po zapálení uvolňují oxid siřičitý, který spolehlivě zahubí spory plísní i přezimující škůdce ve všech vývojových stadiích.
Zásadní výhrada, kterou spousta návodů zamlčí. Síra ve vlhkém prostředí reaguje s kovem a napadá pozinkovanou i hliníkovou konstrukci skleníku. Pokud máte kovový rám, sirné knoty raději nepoužívejte, nebo si předem ověřte doporučení výrobce skleníku. Jinak vám dezinfekce vyjde na novou konstrukci.
Alternativou jsou insekticidní dýmovnice, u kterých se doba působení a expozice řídí přesně návodem, běžně jde o řadu hodin až celý den. Nepoužívejte je vůbec, pokud ve skleníku ještě pěstujete podzimní zeleninu. Biologickou cestou funguje česneková dýmovnice, ta ale potřebuje teplotu nad zhruba šestnáct stupňů, takže v listopadu už nemá smysl.
Pokud chemii nechcete, vystačíte s důkladným mechanickým úklidem, umytím konstrukce a skel a dezinfekcí půdy. U malých skleníků na zahradě je to často dostačující.
| Metoda | Na co | Pozor |
| Mechanický úklid a mytí | Základ, bez kterého nic nefunguje | Nezapomenout na spáry a rohy |
| Sirný knot nebo svíce | Plísně, spory, přezimující škůdci | Nepoužívat u pozinkované konstrukce |
| Insekticidní dýmovnice | Dospělci i larvy hmyzu | Ne, když ve skleníku ještě pěstujete |
| Česneková dýmovnice | Biologická varianta | Účinná až nad zhruba 16 °C |
| Dusíkaté vápno do půdy | Zárodky chorob a škůdců v zemi | Aspoň tři týdny do výsadby |
| Výměna zeminy | Silně zamořená půda | Zhruba jednou za pět let, 10 až 20 cm |
Půda ve skleníku
Ve skleníku se pěstuje rok co rok totéž na stejném místě, takže se půda vyčerpá a hromadí se v ní patogeny. Podzim je čas to napravit.
Nejběžnější je dusíkaté vápno, tedy dusíkato-vápenaté hnojivo. Rozprostřete ho rovnoměrně v dávce zhruba sto gramů na metr čtvereční, mělce zapravte, důkladně prolijte vodou a plochu zakryjte fólií na dva až tři týdny. Pak už půdu na podzim nehnojte a hnojení nechte na jaro. Mezi aplikací a výsadbou musí uplynout aspoň tři týdny, ideálně déle, jinak poškodíte rostliny. Hašené vápno a vápenný hydrát na tohle nepoužívejte.
Kdo nechce chemii, může na plochu rozprostřít vrstvu koňského hnoje o síle pěti až deseti centimetrů, který se při rozkladu zahřeje a část škůdců a plevele zlikviduje.
Půdu pak zryjte nahrubo a neuhrabávejte ji. Hrubá hrouda přes zimu promrzne do hloubky, čímž se zlepší struktura půdy a vymrznou semena plevelů i zárodky škůdců. Kompost a vyzrálý hnůj zapravte teď, minerální hnojivo až na jaře.
Zeminu ve skleníku vyměňte zhruba jednou za pět let do hloubky deseti až dvaceti centimetrů. Kompletní výměna je nutná, když se objeví nádorovitost brukvovitých, protože zárodky téhle choroby přežívají v půdě roky.
Co ve skleníku můžete nechat
Skleník nemusí přes zimu stát prázdný. Vydrží v něm salát, špenát, polníček, zimní odrůdy ředkviček a bylinky, které tam přečkají a na jaře se rozjedou dřív. Podrobněji rozebíráme, co se ještě vyplatí zasít, aby to stihlo dozrát.
Počítejte ale s tím, že pak nemůžete použít dýmovnice ani sirné knoty a musíte se spokojit s mechanickým úklidem. Bylinky si můžete na zimu přestěhovat i dovnitř, k čemuž se hodí vědět, jaké substráty a druhy fungují v nádobách.
Přes zimu skleník občas provětrejte, když je nad nulou. Stojatý vlhký vzduch je pro plísně stejně dobrý v lednu jako v červenci.
Časté chyby
Nejčastější je nechat ve skleníku „jen pár“ rostlinných zbytků a stonků rajčat. Dál se chybuje v zapálení sirného knotu v pozinkovaném skleníku, v aplikaci dusíkatého vápna krátce před výsadbou, v uhrabání půdy po rytí, čímž se připravíte o vymrznutí, a v tom, že se myjí jen skla a spáry se přeskočí. A klasika, tedy odložit úklid na jaro, kdy už škůdci zimu v teple přečkali.
Bezpečnostní varování: Oxid siřičitý ze sirných knotů a svící je jedovatý plyn, který leptá kůži, oči i dýchací cesty. Skleník před zapálením vyklidte a utěsněte, knoty postavte na nehořlavou podložku v dostatečné vzdálenosti od všeho hořlavého, po zapálení skleník okamžitě opusťte a uzavřete a nevstupujte do něj po celou dobu působení. Po uplynutí doby ho otevřete a nechte důkladně vyvětrat dřív, než do něj vejdete. Totéž platí pro insekticidní dýmovnice, u kterých si navíc chraňte dýchací cesty respirátorem. K zapalování nepoužívejte otevřený oheň v blízkosti hořlavin a skleník po dobu působení označte, aby do něj nevešly děti ani zvířata. Dusíkaté vápno je žíravé a dráždí kůži i sliznice, takže s ním pracujte v rukavicích, brýlích a respirátoru, za bezvětří a nikdy ne v přítomnosti dětí a zvířat. A při mytí skel na výšku používejte stabilní žebřík na pevném podkladu, nikdy ne opřený o skleněnou tabuli nebo o rám skleníku.
FAQ
Kdy uklidit skleník?
Na konci podzimu po sklizni. Jarní úklid je lepší než žádný, ale to už bojujete s tím, co jste si nechali přezimovat. Na podzim navíc máte čas a nic vás netlačí.
Můžu použít sirný knot v každém skleníku?
Ne. Síra ve vlhku reaguje s kovem a napadá pozinkovanou i hliníkovou konstrukci. U kovového rámu ji raději nepoužívejte, nebo si ověřte doporučení výrobce skleníku.
Jak dezinfikovat půdu ve skleníku?
Nejčastěji dusíkatým vápnem v dávce zhruba sto gramů na metr čtvereční, mělce zapravit, prolít vodou a zakrýt fólií na dva až tři týdny. Mezi aplikací a výsadbou musí uplynout aspoň tři týdny.
Mám půdu po rytí uhrabat?
Ne. Nechte ji nahrubo, aby přes zimu promrzla do hloubky. Zlepší se struktura půdy a vymrznou semena plevelů i zárodky škůdců.
Jak často se mění zemina ve skleníku?
Zhruba jednou za pět let do hloubky deseti až dvaceti centimetrů. Kompletní výměna je nutná při výskytu nádorovitosti brukvovitých, jejíž zárodky přežívají v půdě roky.
Zdroj: RHS, Gardeners‘ World, Penn State Extension
Zdroj foto: Pixabay