Plíseň na sádrokartonu – objevíte v rohu místnosti nevzhledný černý flek a automaticky sáhnete po silném chlórovém přípravku. Skvrna sice během několika minut po nastříkání zázračně zmizí a vy máte pocit naprostého vítězství nad přírodou, avšak ve skutečnosti jste plísni právě dodali obrovské množství vody pro její další masivní růst.
Bělení neznamená hubení
Přípravky na bázi chlornanu sodného, které běžně kupujeme v drogeriích, fungují naprosto skvěle na tvrdých a neporézních površích. Pokud máte plíseň na skle, v plastovém koutu nebo na glazované dlaždici, chlór ji spolehlivě zničí. Zástupci americké vládní organizace Environmental Protection Agency ovšem vysvětlují, proč tento systém naprosto selhává u materiálů jako je dřevo, sádrokarton nebo klasická štuková omítka.
Roztoky bělidla obsahují více než devadesát procent obyčejné vody. Chemická struktura chlóru má navíc velmi vysoké povrchové napětí. Když tuto tekutinu nastříkáte na zeď, těžké molekuly chlóru nedokážou proniknout do mikroskopických pórů materiálu. Zůstanou pouze na samotném povrchu, kde úspěšně vybělí viditelné vrcholky plísně. Černá barva zmizí, takže stěna vypadá čistě. Mezitím se ale voda z přípravku bez problémů vsákne hluboko do zdiva. Tam se nachází obrovská síť kořenů plísně zvaná mycelium. Tyto kořeny chlórem vůbec zasaženy nejsou, naopak dostanou k dispozici čerstvou vodu, která je pro jejich přežití naprosto klíčová. Plíseň se tak po několika týdnech vrátí a velmi často zasáhne ještě mnohem větší plochu než původně.
Neviditelný zabiják staveb: Proč kombinace různých kovů likviduje vaše projekty? | Kutilové.cz
Co funguje na plíseň lépe než bělidlo?
Používání chlóru v uzavřených místnostech s sebou navíc nese značná zdravotní rizika v podobě toxických výparů, které dráždí dýchací cesty. Pokud bojujete s plísní na porézních materiálech, musíte sáhnout po látkách s nízkým povrchovým napětím, které se dokážou vsáknout až ke kořenům.
Skvělým a velmi levným řešením je obyčejný kvasný ocet. Kyselina octová proniká velmi hluboko a dokáže spolehlivě zničit buněčnou strukturu drtivé většiny domácích plísní. Další výbornou alternativou je tříprocentní peroxid vodíku, který při kontaktu s houbou silně šumí a biologický materiál doslova spálí okysličením. Po úspěšné likvidaci ohniska navíc tyto alternativní prostředky nezanechávají v interiéru žádné škodlivé plyny, pouze vyžadují delší čas pro důkladné vyvětrání typického octového odéru.
Jaký prostředek zvolit na plíseň podle typu povrchu?
| Povrch | Vhodný prostředek | Proč? |
| Dlaždice, sklo, plast | Přípravky s chlórem | Jsou neporézní, chlór plíseň na povrchu spálí. |
| Sádrokarton, dřevo | Ocet, Peroxid vodíku | Jsou porézní, alternativy proniknou hluboko ke kořenům. |
| Štuková omítka | Fungicidní nátěr, ocet | Chlór do hloubky nepronikne a zanechává sůl, která váže vlhkost. |
Jak správně odstranit plíseň ze sádrokartonu bez bělidla
Neseškrabujte suchou plíseň: Rozvířili byste spory do celé místnosti.
Aplikujte ocet nebo peroxid: Nastříkejte přímo na postižené místo.
Nechte působit: Nejméně 15–30 minut, aby tekutina pronikla do pórů sádrokartonu.
Opatrně setřete: Použijte vlhký hadřík a místo ihned vysušte (třeba fénem), sádrokarton nemá rád dlouhou vlhkost.
Zajistěte prevenci: Snižte vlhkost v místnosti pod 50 %.
Zdroj textu: Environmental Protection Agency
Zdroj foto: Pixabay