Na podzim se sází nejlíp v celém roce, protože půda je ještě teplá, koruna už nepracuje a kořeny mají několik měsíců na to, aby se uchytily. Výsadba stromů a keřů na podzim ale stojí na dvou detailech, na kterých se nejčastěji chybuje. Na hloubce jamky a na tom, co do ní zasypete.
- Sázejte od září do listopadu, dokud je půda teplá a nezamrzlá.
- Jamku kopejte dvakrát až třikrát širší, ale nikdy hlubší než kořenový bal.
- Kořenový krček musí zůstat vidět nad zemí. Hluboká výsadba dřevinu zabije.
- Zasypávejte původní zeminou, ne kompostem ani substrátem z pytle.
- Od hranice pozemku držte 3 metry u vyšších stromů a 1,5 metru u ostatních.
Proč je podzim na výsadbu nejlepší
Na podzim pracuje pro vás všechno. Půda je po letních měsících prohřátá, takže kořeny ještě rostou, kdežto koruna už se chystá do klidu a nemusí zásobovat listy. Rostlina tedy veškerou energii investuje do zakořenění. Přidejte k tomu vyšší vzdušnou vlhkost a pravidelnější srážky, díky kterým dřevina netrpí suchem jako při jarní výsadbě.
Podzimní výsadba proto potřebuje výrazně méně zálivky a na jaře startuje o pár týdnů dřív než dřevina zasazená v dubnu. Sazenice mají navíc na podzim nejlepší nabídku i ceny.
Kdy sázet, aby to dřevina stihla
Termín se řídí typem sazenice a druhem:
- Kontejnerové dřeviny sázejte od září do listopadu, dokud není půda zmrzlá, ideálně nejpozději čtyři až šest týdnů před nástupem trvalých mrazů.
- Prostokořenné sazenice, tedy dřeviny bez balu, se sázejí až ve vegetačním klidu po opadu listí, od konce října do března. Jsou levnější a při správné výsadbě se ujímají výborně.
- Jehličnany a stálezelené dřeviny sázejte spíš v září a začátkem října, protože přes zimu odpařují vodu jehličím a musí se do mrazů uchytit. Když to nestihnete, počkejte do jara.
- Choulostivější druhy citlivé na mráz, tedy třeba magnólie, břízy nebo teplomilné ovocné dřeviny, sázejte raději na jaře.
Živý plot je pro podzimní výsadbu klasika, protože kořeny mají celou zimu na zakořenění. Pokud sázíte bobkovišeň, pohlídejte si od začátku prostor a proudění vzduchu, protože právě zapaření a přehuštění stojí za většinou chorob bobkovišně.
Jak daleko od hranice pozemku
Než zaryjete rýč, promyslete si místo. Občanský zákoník v § 1017 říká, že má-li pro to soused rozumný důvod, může požadovat, aby se vlastník zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice, a když už tam vysazené jsou, aby je odstranil. Pokud jiný předpis nebo místní zvyklosti neurčí jinak, platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice 3 metry u stromů dorůstajících obvykle výšky nad 3 metry a 1,5 metru u ostatních. Pravidlo se nepoužije, když je na sousedním pozemku les nebo sad, když dřeviny tvoří rozhradu, tedy živý plot mezi pozemky, nebo jde o zvlášť chráněný strom.
Ústní domluva se sousedem zavazuje jen vás dva, nový majitel pozemku jí vázaný není. Kromě hranice počítejte i s odstupem od domu, jímky, potrubí a od nadzemního vedení, protože kořeny vzrostlého stromu dokážou napáchat velkou škodu.
Jak vysadit strom nebo keř krok za krokem
- Najděte kořenový krček. To je místo, kde se kmen rozšiřuje do kořenů. V kontejneru bývá často zasypaný substrátem, takže ho odhrňte. Od krčku ke spodku balu si změřte výšku, protože to je jediná správná hloubka jamky.
- Vykopejte jamku širokou, ne hlubokou. Dvakrát až třikrát širší než bal, ale hloubkou přesně na jeho výšku. Kořeny rostou do stran, ne dolů, a bal má sedět na nerozrušené zemině, aby se nesesedl.
- Rozrušte stěny jamky. Hlazené stěny v těžké hlíně fungují jako květináč a kořeny se v nich stočí. Vidlemi je zdrbejte a nechte je zkosené směrem vzhůru.
- Připravte kořeny. Kontejnerovou sazenici před vyklopením zalijte, prostokořennou nechte půl hodiny nasáknout ve vodě. Stočené kořeny nožem naříznete po délce ve čtyřech místech a kroužící kořeny u krčku odstřihněte, jinak kmen s roky uškrtí. Z balu sundejte veškerý provaz, drát, plastovou jutovinu i školkový kůl a etikety.
- Osaďte a zkontrolujte výšku. Krček musí být zarovno s terénem, a v těžké nebo vlhké půdě klidně o dva až pět centimetrů výš. Přiložte přes jamku násadu rýče a zkontrolujte to očima, protože po zásypu už to nepoznáte. Dřevinu držte za bal nebo kontejner, nikdy za kmen.
- Zasypávejte původní zeminou. Tohle je změna proti staré praxi. Kompost, rašelina ani substrát z pytle do jamky nepatří, protože vytvoří v okolní půdě ostrůvek bohaté hlíny, ze kterého kořeny nechtějí vyrůst, a po sesednutí navíc dřevina klesne. Zeminu sypte po vrstvách, v polovině zásypu zalijte, ať se usadí a nezůstanou vzduchové kapsy.
- Vytvořte závlahovou mísu a zalijte. Kolem obvodu jamky nahrňte nízký valeček zeminy a vydatně zalijte, u stromku klidně 20 až 40 litry. Cílem je promočit celý bal, ne jen povrch.
- Zamulčujte a řežte jen to nutné. Vrstva kůry nebo drceného listí 5 až 8 cm v okruhu koruny, ale nikdy nahrnutá ke kmeni, protože tam krček hnije a usadí se hlodavci. Odstraňte pouze suché, zlomené a poškozené větve, protože zkracovat korunu „aby se ujal“ je mýtus a listová plocha dřevině pomáhá zakořenit.
| Krok | Správně | Chyba |
| Hloubka jamky | Přesně na výšku balu | Hlubší, dřevina se sesedne |
| Šířka jamky | Dvakrát až třikrát šířka balu | Úzká díra jen o velikosti balu |
| Kořenový krček | Vidět nad terénem | Zasypaný zeminou nebo mulčem |
| Zásyp | Původní zemina z výkopu | Kompost, rašelina, substrát |
| Kůl | Jen u velkých a vysokých, úvaz nízko | Kůl u všeho, úvaz vysoko a natvrdo |
| Mulč | 5 až 8 cm, volný kruh u kmene | Nahrnutý ke kmeni |
| Hnojení | Na podzim nehnojit dusíkem | Hnojivo přímo do jamky |
Kůl, ochrana a péče po výsadbě
Kůl nepotřebuje každá dřevina. Malé stromky a keře se bez něj obejdou a mírné kývání kmenem je dokonce žádoucí, protože po něm dřevo zesílí. Kůl dává smysl u vysokých, těžkých a rozložitých stromů a na větrných místech. Zatlučte ho mimo bal, úvaz umístěte nízko, zhruba do třetiny výšky kmene, použijte široký pružný pás a po jedné až dvou sezonách kůl odstraňte, jinak se úvaz zařízne.
Na podzim už nehnojte dusíkem, který vyžene měkké přírůstky, jež mráz zničí, a hnojivo nemá co dělat ani přímo v jamce. Vyzrálý kompost rozprostřete na povrch jako mulč, a stejnou logiku má i kávová sedlina, u které se hodí vědět, komu prospívá a komu škodí.
Zálivku nekončete výsadbou. Dokud nezamrzne půda, kontrolujte vlhkost a při suchém podzimu zalévejte vydatně a méně často, ať jde voda do hloubky, tedy stejně jako u zálivky trávníku. Mladé kmínky chraňte před okusem zajíci a srnkami spirálou nebo pletivem a u citlivějších druhů obalte kmínek jutou proti mrazovým prasklinám.
Bezpečnostní varování: Než začnete kopat jamku, ověřte si u správců sítí průběh podzemního vedení, protože zásah do plynovodu, elektrického kabelu nebo vodovodu ohrožuje život, a poslední centimetry radši dokopejte ručně. Vzrostlé stromy nesázejte pod nadzemní elektrické vedení ani blízko domu, jímky a potrubí, protože kořeny a koruna po letech napáchají škodu, kterou už nespravíte. Kořenový bal vzrostlé dřeviny váží klidně přes sto kilo, takže ho nezvedejte sami ani v předklonu a použijte kolečko a pomoc druhého člověka. Při práci noste pevné rukavice a obuv. Pokud jde o velký strom nebo o výsadbu blízko stavby, přizvěte arboristu.
Časté chyby
Nejčastější je hluboká jamka a zasypaný kořenový krček, což je vůbec hlavní příčina úhynu vysazených dřevin. Hned za ní je vylepšený zásyp z kompostu, ze kterého kořeny nevyrostou do okolní půdy. Dál se chybuje v úzké jamce, v ponechaném drátu a plastu na balu, v neodstraněných kroužících kořenech, v mulči nahrnutém ke kmeni, v kůlu s úvazem přivázaným vysoko a natvrdo a v tom, že po zasazení nikdo dřevinu nezalévá, protože „na podzim přece prší“.
FAQ
Kdy sázet stromy a keře na podzim?
Kontejnerové dřeviny od září do listopadu, dokud není půda zmrzlá, ideálně čtyři až šest týdnů před trvalými mrazy. Prostokořenné sazenice až po opadu listí, jehličnany a stálezelené spíš v září.
Jak hluboko sázet strom?
Tak, aby kořenový krček zůstal vidět nad terénem, v těžké půdě o dva až pět centimetrů výš. Jamka nesmí být hlubší než kořenový bal, jinak dřevina sesedne a krček se zasype.
Mám dát do jamky kompost nebo substrát?
Ne. Zasypávejte původní zeminou z výkopu. Vylepšený zásyp vytvoří ostrůvek, ze kterého kořeny nerostou do okolní půdy. Kompost rozprostřete na povrch jako mulč.
Jak daleko od hranice pozemku můžu sázet?
Podle § 1017 občanského zákoníku 3 metry u stromů dorůstajících výšky nad 3 metry a 1,5 metru u ostatních, pokud místní zvyklosti nebo jiný předpis neurčí jinak. Neplatí to pro dřeviny tvořící živý plot mezi pozemky.
Musím k novému stromku dávat kůl?
Malé stromky a keře se bez kůlu obejdou. Použijte ho u vysokých a těžkých stromů a na větrných místech, úvaz dejte nízko a po jedné až dvou sezonách kůl odstraňte.
Zdroj: RHS, The Morton Arboretum, UMass Extension
Zdroj foto: Pixabay