Roubování stromů krok za krokem. Přicházející jaro
je také vhodným časem k roubování stromů. Na první pohled se to může zdát
složité, ale když se nebudete bát, postupně to zvládnete.
Spojíte dohromady dvě části
Bývá užitečné, když můžete před začátkem svých roubovacích pokusů nahlédnout pod ruce zkušenému sadaři. Může se ale stát, že se vám to nepoštěstí. I tak se ale dá roubování stromů naučit. Potřebujete jeden strom jako podnož, ten zajistí kořeny a kmen. Zároveň určí, jak vysoko bude strom růst. Druhou částí je tzv. potomek, který vytvoří plodnou část štěpu. Zodpovídá za to, jaký typ plodu bude na stromě růst, jakou bude mít chuť a barvu.
Šest kroků k úspěchu
- V zimě si připravte v době vegetačního klidu semenné dřevo, tedy potomka. Musí být bez chorob a škůdců, to zkontrolujete pohledem. Řez by měl dlouhý asi 40 cm a o průměru tužky.
- Označte potomka jménem stromu a datem řízku.
- Řízek zabalte do vlhké papírové utěrky a poté zasuňte do plastového sáčku. Poté balíček vložte do chladničky až do jara, aby se fyziologické procesy v řízku. Odstraňte veškeré ovoce, které dozrává v chladničce. Některé plody totiž při dozrávání produkují ethylen a ten může semenné dřevo zničit.
- Objednejte si předstihem podnož. Je také možné, že budete roubovat na nějaký strom, který vám roste v zahradě. Pečlivě si ověřte, že podnož a potomek jsou kompatibilní.
- Roubovat začněte, když mají ovocné stromy v okolí pupeny, které se začínají otevírat. V tu chvíli ve stromech začíná proudit míza a jde o ideální čas k roubování.
- Použijte jednu z níže uvedených metod roubování.
Roubování za kůru
Tato technika je vhodná pro roubování na staré stromy, které máte v zahradě. Začít můžete ve chvíli, kdy má strom dost mízy. Rozřízněte kůru, odchlípněte ji až na živou tkáň, tzv. kambium a vložte potomka. Spoj pečlivé omotejte roubovací páskou. Štěpařským voskem pak zatřete místa, kde hrozí, že by k roubu mohla proniknout voda. Můžete roub také trochu zkrátit, aby se větvička nevysilovala, tím zvýšíte pravděpodobnost, že se roub uchytí.
Bič a jazykový štěp čili tzv. sdružení
Další možností je roubování tzv. na bič a štěp, kdy podnož a potomka spojí dlouhý šikmý řez. To se hodí v případě, že větvičky potomka a podnože jsou zhruba stejně silné. Veďte oba řezy proti pupenům, tam se nachází nejvíce mízy, která zajistí scelení rány a uchycení. Přitiskněte k sobě pevně oba řezy, zavažte pevně roubovací páskou. Odolnost vodě zajistíte vrstvou štěpařského vosku.
Když máte silnou podnož a tenký roub
Třetí možnost se využívá tehdy, když je podnož výrazně silnější než roub. Příčně seříznutou podnož prořízněte do hloubky zhruba 3 cm. Dovnitř tohoto řezu budete vkládat roub. Ten seříznete na obou stranách šikmo do tvaru klínu. Vsuňte ho do řezu. Je dobré zastřihnout větvičku nad pupenem, tím opět zabráníte vysilování roubu a stoupne procento úspěšnosti v uchycení.
Tipy zaručující úspěch
- Roubovací nůž naostřete, díky tomu bude řez hladší a rána ve stromě se bude rychleji hojit.
- Důležité je roubovací nástroje před použitím sterilizovat, ideálně Zabráníte tak přenosu chorob do roubu.
- Zatřete štěpařským voskem všechny obnažené zelené tkáně kambia na stromě, aby řez nevyschl. Důležité je, aby roubovací páska byla pevně omotaná.
- Pokud je ve spoji někde sebemenší mezera, je třeba ji také utěsnit štěpařským voskem. Jinak hrozí riziko, že škvírkou zateče voda a vaše úsilí přijde vniveč.
Postřiky stromů proti škůdcům: Kdy a jaké aplikovat?
Zdroje: Shannon McDowell – Orchard People, University of New Hampshire, Instructables, RHS
Zdroje foto: Pixabay.com