Chemické složení
Co je to vlastně sádra? Hmota, která se vyrábí zahřátím sádrovce (dihydrát síranu vápenatého, CaSO4·2H2O) na přibližně 150°C. Při zahřátí sádra ztrácí molekuly vody a přeměňuje se na hemihydrát síranu vápenatého. Tento proces se také nazývá kalcifikace. Když se sádra smíchá s vodou a ztuhne, vytvoří pevnou hmotu, která má široké využití.
Jak sádru dobře připravit?
Se sádrou můžete bez problémů pracovat při teplotách od 5 do 30 °C. Pro práci v mrazu není vhodná, nízké teploty narušují proces jejího správného vyzrávání a nebude mít optimální vlastnosti. Také příliš vysoké teploty jí škodí. Když budete sádru kupovat, výrobci na etiketách zpravidla upřesňují její využití – takže se můžete setkat třeba se štukatérskou čili stavební sádrou nebo elektrikářskou sádrou. Řiďte se jejich doporučeními a vyberte si tu nejvhodnější pro svoje účely.
Jediný doporučený postup
Nalijte vodu do čisté nekovové nádoby – nejlepší je černá gumová miska, ve které se hmota dobře míchá a pokud tam trocha sádry zatuhne, snadno se odloupne. Z jiné nádoby byste zatuhlé zbytky obtížně dostávali. Postupně přidávejte potřebné množství sádry, dokud ji voda absorbuje. Poměr vody a sádry by měl být přibližně 1:2, což v praxi znamená na 0,5 litru vody zhruba kilogram sádry. Pozor! Vždy musíte do misky nejprve nalít vodu a do ní sypat pozvolna sádru. Nikoli naopak!
Nepřehánějte to s množstvím
Poté směs důkladně promíchejte stěrkou, aby nevznikly hrudky. Vzhledem k tomu, že otevřená doba pro práci se sádrou je krátká, doporučujeme připravit si takové množství směsi, které lze použít k práci po dobu přibližně 5 minut. Sádru nanášejte špachtlí. Řidší sádra se hodí na drobnější jemné opravy, hustší na větší.
Triky, jak prodloužit tuhnutí
K dispozici jsou sádry s různou rychlostí tuhnutí, a to do 2, 6 a 20 minut. Rychlost tuhnutí závisí na množství anhydridu v ní – větší množství rovná se delší tuhnutí. Dalším faktorem je teplota vody, v teplejší vodě tuhne sádra rychleji. Když chcete, aby sádra tuhla pomaleji, můžete do ní přidat Primalex. Také pokud ji rozděláte v klihovém či škrobovém roztoku (lepidla), bude tuhnout pomaleji. Dá se použít i troška klovatiny. Jestliže se chystáte opravit větší díru ve zdi, lze do sádry přimíchat trochu písku, lépe pak přilne a bude pevnější. Uhlazený sádrový povrch můžete lehce zabrousit smirkovým papírem.
Odolá i vyššímu tlaku
Sádra je poměrně tvrdá hmota, Po ztuhnutí může sádra odolat tlaku i 5 MPa (přibližně dva dny po aplikaci). Po týdnu od aplikace a dokonalém vysušení to může být i dvojnásobek. Proto není problém zasádrovat do zdi hmoždinky určené pro šrouby na police, zrovna tak udrží různé háčky apod.
Různé aplikace stavební sádry jsou:
Pro vyplnění nerovností a prasklin či děr ve zdech.
Pro vyhlazování povrchu stěn po malování apod.
Pro upevnění hmoždinek či háčků do zdi.
Pro tvorbu různých dekorativních ozdob – nalití sádry do tvarované formy.
Zdroje: Technologipspro, Zigya, CK12
Zdroje foto: Freepik.com
