Vzájemná výpomoc
Někteří mladí lidé nedosáhnou na hypotéku, a proto jako možnost zvolí bydlení u rodičů, když to není jejich představa. Taková volba však může mít i svoje výhody. Jaké? Například představuje jasnou úsporu peněz. Dále můžete těžit z blízkosti příbuzných a vzájemné výpomoci. To ale platí tehdy, pokud vztahy optimálně fungují. Rodiče mohou pohlídat děti, aniž by to vyžadovalo nějaké složité cestování. Vzájemně si vypomůžete při nákupech, vaření, s opravami, vyřizováním úředních záležitostí.
Jak zamezit sporům
Objevují se ale četná úskalí. Například nebude možné si upravit bydlení podle vlastních představ. Budete mít rozdílné názory na úpravy a rekonstrukce domu a jeho společných prostor. To se může stát jádrem sporů. Aby ale všechno fungovalo, do hry se dostává také otázka architektonického řešení domu. To je velmi důležité, aby obě strany měly dostatek soukromí a vzájemně si ho nenarušovali. Pokud není dům vhodně upraven, může dojít k problémům velice rychle. Jak by dům pro vícegenerační bydlení měl vypadat, abyste minimalizovali možné třecí plochy?
Dva byty a samostatné vchody jako nutnost
V první řadě jde o to, že v domě musí být dvě zcela oddělené bytové jednotky s vlastními vstupními dveřmi. Není nutné mít dva samostatné vchody do domu, ten může být jeden. Za ním by měl ale následovat společný prostor, ve kterém budou dva samostatné vstupy do bytů. Mít vstup do svého bytu přes byt rodičů je jasná cesta k problémům. Obě bytové jednotky musí být zcela soběstačné. Co to v praxi znamená? Především musí mít samostatné kuchyně, koupelny i toalety a také prostory k ukládání věci. To jsou riziková místa. Jejich sdílením vznikají problémy.
Vytvořte sdílené prostory
Také je ale dobré mít společný prostor pro setkávání. Venkovní posezení a zahradu není problém sdílet, ale jde i o vnitřní prostor. Nemusí to nutně být celá místnost, protože prostorové řešení domu takovou variantu nemusí umožňovat. Těžko vyčlenit jednu místnost v domě jenom k tomu, že se jednou za týden sejdete. Výjimkou může být třeba vstupní hala, ale tam třeba v zimě stěží najdete potřebný komfort, pokud jde o dostatečné teplo. Jestliže jsou v domě nějaké hluché prostory ve společných prostorách jako například výklenky, potom se dají přebudovat třeba na čtecí nebo odpočinkový koutek. Pokud se ve společných prostorách najednou bude vyskytovat více osob, snadno tak každý najde svoje soukromí. Pro společná setkávání je u obou rodin nejlepší mít v kuchyni nebo obývacím pokoji velký jídelní stůl, ke kterému se všichni vejdou. Tak může pozvání dojít k příjemnému kontaktu, který nenaruší ničí soukromí.
Tipy na možné úpravy
Co dělat, pokud dům nevyhovuje výše zmíněným podmínkám? Je třeba přistoupit k rekonstrukci. Jestliže je prostoru málo, může pomoci třeba přestavba garáže a její začlenění do bytové jednotky. Řešením je rovněž využití části suterénu, třeba pro vybudování druhé koupelny a toalety či úložných míst. Třetí možnou variantou je využití půdy, ze které může vzniknout třeba ložnice pro jednu z bytových jednotek nebo úložné prostory. Jestliže máte v domě velkou místnost, je možné ji přepažit třeba jenom posuvnými dveřmi a rozdělit do dvou nebo více. V jedné části vznikne malá kuchyň, ve druhé třeba obývací pokoj nebo ložnice. Tím získáte více prostoru. Podle designérů je nesmírně důležité přesně oddělit hranice soukromí obou bytů jak prostorově, tak sociálně. Je-li nutné nějaké prostory přesto sdílet, pomohou právě posuvné dveře nebo zástěny.
Zdroje: Elisabeth Fazzare – Architectural Digest, Jean Sheryl - AARP
Zdroje foto: Freepik.com
