S mulčovací kůrou vyhrajete boj s plevelem

S mulčovací kůrou vyhrajete boj s plevelem
S mulčovací kůrou vyhrajete boj s plevelem. Co největším nepřítelem zahrádkářů? Plevel. Existují ale i jiné metody, jak se s ním utkat, než ho ručně trhat nebo používat herbicidy.

Jak si ušetřit práci

Plít záhony s okrasnými rostlinami nebo keři je otravné. Už pár dní po vašem zásahu se v nich opět rozmáhá plevel. Vypadá to, že je mnohem aktivnější než vámi pracně opečovávané rostliny. Co s tím? Vaším velkým pomocníkem v nekonečném utkání s plevelem je mulčovací kůra. Jestliže jste ji dosud nepoužívali, je nejvyšší čas začít. Ušetříte si s ní spoustu práce.

Plevel nemá šanci

Běžně se mulčovací kůra používá na veřejných a firemních květinami a keři osázených plochách. Jinak profesionální zahradníci nedělali nic jiného, než vytrhávali plevel. Použití mulčovací kůry má zabránit růstu plevele, a to se také úspěšně daří. Nežádoucí rostliny nemají mezi těmi okrasnými šanci. Bonusem navíc je, že takto ošetřené zahrady, parky nebo třeba okolí vstupu do firem působí velmi upraveným dojmem. Neexistuje přitom jediný důvod, proč by neměla vypadat stejně i vaše zahrada.

Existuje hrubá i drcená

Co si vlastně můžete představit pod pojmem mulčovací kůra? Tvoří ji buď kůra ze smrku nebo také borovice. Může to být ale také směs obou druhů dohromady. Kůra se nadrtí na různě veliké kousky. V zahradnictví tak můžete koupit jak jemně drcenou, tak také hrubou. Podle čeho vybrat tu nejvhodnější? Základním vodítkem je velikost rostliny. Pro ty menší, drobnější je lepší samozřejmě jemná. Větší keře snesou hrubou.

Podporuje kyselé prostředí

Na co byste si měli dát pozor, když se rozhodnete mulčovací kůru použít? Nezapomeňte hlavně na to, že lehce okyseluje půdu. Proto je mimořádně přátelská k rostlinám, které mají rády kyselé prostředí jako třeba rododendrony. Takže se mulčování hodí jenom u keřů a rostlin, které mají kyselejší prostředí buď v oblibě, nebo ho bez potíží snesou. U rostlin milujících zásadité prostředí by se objevit neměla. Dbejte i na to, jestli rostliny nemají kořeny příliš mělko v půdě. Potom by se jim nemuselo dostávat dusíku. Projeví se to velmi žloutnutím listů a vznikem skvrn na nich.

Kdy začít?

Nejlepší je s mulčováním začít na podzim nebo také na jaře, a to poté co vysadíte a zalijete rostliny. Podmínkou je, že záhony musí být dokonale zbavené plevele. Některé druhy totiž dokážou prorůst i vrstvou kůry.

Mulčování krok za krokem

  • Odplevelené záhony uhrabte a položte kolem již vysazených rostlin mulčovací textilii. Upevněte ji několika kolíky.
  • Navrstvěte na ni asi 10 cm silnou vrstvu mulčovací kůry. Pokud budete mulčovat bez použití textilie, měla by vrstva být o 5 cm silnější. To platí také u stromků.

Poznámka: Mulčovat můžete i před výsadbou. Potom ale musíte mulčovací textilii rozříznout – vytvořit kříž ve tvaru X, rostlinu vsadit do vytvořeného otvoru, vrátit textilii na svoje místo a zahrnout okolí sazenice mulčem.

Půda si zachová vlhkost a nepromrzne

Mulčování má ještě další praktické přínosy. Pomáhá půdě, aby si lépe udržela vlhkost, což se hodí během suchého léta. Při zalévání tak ušetříte vodu. V zimě díky vrstvě kůry půda tolik nepromrzá.

Zdroje: Gardeners World, RHS, JK Cooper Tree Services, Plantura Garden,  

Zdroje foto: Pixabay.com



autor: Helena Stejskalova , Publikováno: 29.02.2024
Reklama
Reklama