Pohled na zašedlé stěny či oprýskané rohy dokáže člověku zkazit náladu spolehlivěji než deštivé počasí, nicméně volat okamžitě předražené firmy není nutné. Chopit se válečku může být překvapivě relaxační činnost, která nejenže ušetří rodinný rozpočet, ale přinese i opojný pocit z dobře odvedené práce.
Válečná porada uprostřed pokoje
Než vůbec otevřete plechovku s barvou, musíte si připravit bojiště. Mnozí kutilové tuto fázi podceňují, pročež pak tráví hodiny drhnutím parket nebo čištěním sedačky. Základem je vytvořit si manévrovací prostor. Veškerý nábytek a domácí inventář přesuňte do středu místnosti, čímž si zajistíte pohodlný přístup ke všem stěnám bez nutnosti neustálého přeskakování překážek. Vše pečlivě zakryjte dostatečným množstvím krycí fólie a chopte se maskovací pásky. Tou oblepte nejen podlahové lišty, ale i rámy oken, zásuvky a vypínače. Je to sice mravenčí práce, ale ve výsledku vám ušetří spoustu nervů při finálním úklidu.
Mít po ruce správnou výbavu je nezbytnost. Kromě barvy a fólií se neobejdete bez:
- kvalitních štětců pro detaily,
- válečku s nástavcem pro pohodlnější práci,
- širší nádoby s mřížkou na otírání barvy.
Samotné malování má svá jasná pravidla a logickou posloupnost. Začínáme vždy od píky, respektive od detailů. Štětcem nejprve pečlivě obtáhněte všechny rohy, prostory kolem dveřních zárubní, oken a místa, kam se velký váleček jednoduše nedostane. Teprve když máte tyto „hraniční kontury“ hotové, můžete se pustit do větších ploch.
Hra světla a stínu na stropě
Zlaté pravidlo malířů zní: vždy postupujte odshora dolů. Začít stěnami a teprve poté řešit strop by bylo školáckou chybou, při níž by vám barva kapala na čerstvě vymalované zdi. U stropu je navíc klíčová volba odstínu i technika nanášení. Obecně platí, že matné a světlé odstíny opticky místnost zvyšují a provzdušňují, což oceníte zejména v menších bytech.
Nanášení barvy na strop není jen o bezhlavém máchání válečkem. Musíte respektovat dopad světla. „První vrstvu nátěru veďte vždy kolmo ke stěně s oknem, zatímco tu druhou nanášejte rovnoběžně,“ radí zkušení mistři s tím, že tento křížový postup minimalizuje viditelné šmouhy. Pokud máte v místnosti oken více, řiďte se tím, které propouští nejvíce denního světla. Třebaže to zní jako věda, tento jednoduchý trik zajistí profesionální vzhled bez „kocourů“.
Tahy, které nedělají šmouhy
Jakmile máte strop hotový, přichází na řadu stěny. I zde platí, že spěch je špatný rádce. Váleček namočený do barvy vždy několikrát přejeďte po mřížce, abyste ho zbavili přebytečné tekutiny. Nasáklý váleček by vám jinak po stěně klouzal a barva by nepříjemně stékala, což by vytvořilo nevzhledné mapy. Pro práci na větších plochách se vyplatí investovat do teleskopického nástavce, díky němuž nebudete muset neustále balancovat na štaflích.
Samotné malování provádějte v mírně se překrývajících pruzích, ideálně shora dolů a pomalejším tempem, aby barva nestříkala všude kolem. Důležité je udržet si systém a nikdy nepřerušovat práci v polovině stěny. Vždy ji dodělejte celou najednou, aby barva zasychala rovnoměrně. Zajímavým detailem je i směr postupu podle vaší dominantní ruky. Praváci by měli ideálně malovat zprava doleva, leváci naopak, čímž si zajistí lepší přehled o již natřené ploše a nebudou se zbytečně kroutit. S trochou trpělivosti tak můžete mít za víkend byt jako ze škatulky, a ještě vás bude hřát pocit, že jste to zvládli vlastníma rukama.
Zdroj foto: Pixabay