Mateřské geny se kombinují
Pokud byste pěstovali ovocné stromy ze semen, výsledná chuť úrody by nebyla příliš dobrá. Proč? Spousta ovocných stromů je opylována křížově. Ovocné stromy si proto nesou část DNA z mateřského stromu, část z otcovského. Semeno má tedy úplně novou genetickou výbavu vzniklou touto kombinací. Když ho zasadíte, vyrostlý strom bude rodit ovoce, které se nepodobá produkci ani jednoho z rodičovských stromů. Nevíte zkrátka, jak se geny zkombinují a výsledek nebude kvalitní. To vy nechcete.
Stromy vypěstované ze semen:
Mohou produkovat malé a kyselé ovoce.
Mohou z nich vyrůst mohutné stromy.
Až 7 let nemusí plodit vůbec.
Roubováním zajistíte odolnost
Pochopitelně žádná z výše uvedených vlastností vás nepotěší. Proto je dobré stromy roubovat. Zajistíte si tím zaručenou odrůdu, na kterou jste zvyklí z minulých generací. V případě, že byste pěstovali stromek ze semen, bude výsledek naprosto nejistý. Genetická výbava se zkombinuje způsobem, který nedokážete předvídat. Může to dopadnout dobře, ale také naprosto katastrofálně. Roubováním si strom také ponechá odolnost vůči škůdcům, chorobám i chladnějšímu podnebí.
Zranění sroste
Jestliže říznete do větve mladého ovocného stromu, uvidíte, že pod hnědou kůrou se nalézá živá zelená tkáň. Nazývá se kambium a dá sepřirovnat k dělícím se buňkám v lidském těle. Tyto buňky nám umožňují neustálý růst a obnovu. Díky této tkáni lze stromy roubovat. Při roubování musíte provést řez na podnoži (spodní část – kořeny a kmen) a na potomkovi (plodící část, větev, která bude základem budoucí koruny) do kambia a obě části svázat dohromady. Jak zareaguje strom? Pociťuje zranění, proto signalizuje, že rána má být uzavřena. Štěp se díky tomu spojí a rána se uzavře. Na tomto procesu se podílí rostlinné hormony. Rána zůstane scelená po celou dobu života stromu.
Důležitá kompatibilita
Musíme ale také upozornit, že roubovat stromy nelze jen tak namátkově mezi sebou.Důležité je, aby dřevo podnože a potomka bylo vzájemně kompatibilní. Jinak se roubování nepovede. Co to v praxi znamená? Jak podnož, tak i potomek musí patřit ke stejnému botanickému druhu. Třeba na jednu jabloň můžete naroubovat větev z jiné jabloně. Nevznikne žádný problém. Obvykle bývají kompatibilní i podnože a potomci různých druhů, které náleží k jednomu rodu. To znamená třeba k peckovinám. Sem patří meruňky, broskve, švestky, nektarinky, třešně a mandle. I v těchto případech je ale důležité kompatibilitu prověřit. Kdybyste se ale pokusili naroubovat na podnož kdoule potomka hrušky, nepůjde to vždy. Některé odrůdy hrušek jsou kompatibilní s podnožemi kdoule, ale jiné ne. Hrušky a kdoule totiž nejsou ze stejného rodu. Pokud byste zkusili provést nekompatibilní spojení, toxiny z roubu vstoupí do potomka a spojení otráví. Tedy musíte věnovat kompatibilitě náležitou pozornost. Bez toho nedosáhnete úspěchu.
Zdroje:Shannon McDowell–OrchardPeople, University of New Hampshire, Instructables, RHS
Zdroje foto: Freepik.com