Dýhárny mají radost
Po starších ořešácích v současnosti častou nadšeně pátrají dýhárny. Mají mimořádný zájem o dřevo z těchto stromů. Proč? Protože kresba ořechového dřeva je naprosto originální, bohatá, tvoří ji zvlněné vrstvy let. Jádro dřeva je tmavohnědé či šedohnědé, jeho přesný barevný odstín závisí na tom, v jakých podmínkách roste, tedy v jaké půdě. Světle šedá až lehce načervenalá běl je od jádra jasně oddělená. Také barva ohraničení je určena druhem půdy, v níž strom roste. Pohybuje se od červené až po jasně černou. V současnosti se ořechová dýha úspěšně používá jako polep OSB desek a také dřevotřískových desek.
Užití v minulosti
Ovšem pozornost budilo ořechové dřevo už v minulosti. Už v raném středověku se ořechové dřevo používalo na zhotovení truhel, které sloužily třeba jako jádra relikviářů a následně se zdobily pozlacenými měděnými a stříbrnými plechy, emailovými destičkami a plastikami světců. Příkladem je náš unikátní relikviář svatého Maura. Jeho původní dubové jádro bylo nahrazeno ořechových. V době renesance používali zejména Italové dřevo ořešáku na truhly, nebo také na nůžková křesla. Během baroka se truhly, komody i sekretáře často dýhovaly ořechovou kořenicí. Ořechový masiv se stal i základní surovinou pro výrobu nábytku včetně mohutných křesel, nebo také nohou psacích stolů.
Vhodné pro zámecké interiéry
Počínaje 17. stoletím nacházelo toto dřevo uplatnění u intarzií na luxusním nábytku nejčastěji pro zámecké interiéry. Setkat se s ním můžete i na pažbách loveckých pušek nebo střenkách pistolí. Tmavá kresba ořechu také asociuje mahagon. Zajímavý kontrast tvořilo ořechové dřevo například s velmi světlým smrkem, právě tato kombinace vytvářela působivé efekty. Nábytek z ořechového dřeva najdeme na zámku v Českém Krumlově (zlatý eggenberský kočár), hradě Český Šternberk (nůžkové křeslo), zámku v Častolovicích (sekretář), vybavení na zámku Zákupy, Pražský hrad byl už v 19. století vybaven sedacím nábytkem z ořechu.
Originální svícen či mísa do domácnosti
Tvrdé čerstvé dřevo z ořešáku je trvanlivé, husté, tvrdé. Hodí se k soustružení, obrábění. Navzdory své tvrdosti je jako stvořené k práci s dlátem, a to i přesto, že dokáže dláta poměrně rychle ztupit. Velmi dobře se také lepí. Často se barevně upravuje mořením, ale i leští a vyhlazuje. Oblíbené jsou umělecké předměty z ořechového dřeva jako soustružené svícny nebo ořechové mísy, ale i drobnější předměty, například šperky. Chcete-li do domácnosti něco originálního, dýchajícího lesem a přírodou, právě ořechový artefakt vypadá působivě.
Jak se ořechové dřevo zpracovává?
Kmen ořešáku se řeže šikmo na desky o různých tloušťkách. Konkrétní tloušťka závisí na tom, co se z něj bude následně vyrábět. Například na šperkovnice poslouží desky tloušťky 1-1,5 cm, na truhly a nábytek potom 2,5-5 cm. Řezy silné až 20 cm se užívají pro předměty dlabané dláty z jednoho kusu jako jsou mísy nebo svícny. Po rozřezání se dřevo nechává minimálně 2 roky schnout pod přístřeškem v přírodních podmínkách. Samozřejmě se v průběhu schnutí překládá. Je totiž nesmírně důležité, aby schnulo rovnoměrně a během jeho schnutí nedocházelo k žádným deformacím. K řezbářskému a truhlářskému zpracování se využívá jenom dokonale vyschlé dřevo. Je tedy vidět, že nejde o žádnou rychlovku. Předměty z ořechového dřeva chtějí svůj čas.
Zdroje: Loewen Design Studio, Wood Worker Source, Whole Sale Cutting Boards, Realcraft
Zdroje foto: Freepik.com
