Jemná zelenina
Nesnáší mráz. Patří sem rajčata, cukety, hrášek, fazole, dýně. Vytáhněte jejich rostliny ze země včetně všech zbytků. Pokud jsou rostliny nemocné, buď je spalte, nebo vyhoďte do koše. Nenechávejte infikované rostliny na pozemku ani je nedávejte do kompostu.
Poloodolná zelenina
Snáší mírné mrazy (obvykle -1,5 °C až 0 °C). Mnohým z těchto mírně citlivějších plodin pomáhá pařeniště nebo jiná ochrana, nebo je můžete sklízet před příchodem silných mrazů. Zelí a mangold snesou mírné mrazy, ale vnější listy se mohou poškodit nebo ztuhnout (před použitím zbytku zeleniny je oloupejte). Rukola, pórek, hořčice, květák, anglický hrášek a kedlubny mohou hnít, pokud nejsou chráněny v obdobích extrémního zimního chladu. Zakrytí řádků jim pomůže.
Odolná zelenina
Snáší tvrdé mrazy (obvykle -4 °C až -2 ° C) a může být ponechána v zemi. Často chutná po mírném mrazu lépe. Růžičková kapusta může zůstat v zemi. Koncem podzimu zahrabejte rostliny až po vrcholky do sena nebo listí a poté podle potřeby trhejte přes zimu. Kapusta je po mrazu sladší. Brokolice a špenát mohou také přežít zimu bez jakékoli ochrany. Česnek se vysazuje v říjnu nebo listopadu a přezimuje se pro letní úrodu v příštím roce.
Co s okopaninami a bramborami?
Okopaniny (jako mrkev, tuřín, řepa a pastinák) můžete ještě po prvních mrazících nechat na zahradě a později je ještě odstranit v dobrém stavu, ale vykopejte je a uskladněte, než půda zamrzne. Brambory můžete také ponechat v půdě, ale nesmíte je nechat na povrchu půdy po delší dobu. Je lepší ale brambory vykopat. Uchovejte je mimo dosah slunce, aby slupka skladování ztvrdla pro následné skladování. Sušte je v jedné vrstvě a pravidelně otáčejte. Opatrně odstraňte viditelné nečistoty z brambor, ale nemyjte je – jejich slupka ztuhne pro delší zimní skladování.
Zdroje: Almanac, Soilassociation, Marshalls